Nedávno jste změnil roli ve společnosti Siemens Healthineers – z vedoucího pro střední a východní Evropu a střední Asii jste přešel na pozici globálního vedoucího Specialty Lab Solutions a člena výkonné rady Siemens Healthineers Diagnostics. Jaké jsou přínosy této změny a kde se objevily nové výzvy?
Ve své předchozí roli jsem byl zodpovědný za prodej, marketing a podporu služeb, tedy za komerční stránku našeho podnikání. Ve své současné roli jsem v podstatě zodpovědný za celý hodnotový řetězec – výrobu, logistiku, dodavatelský řetězec, výzkum a vývoj a tak dále. Přestože jsem podobné role zastával již v minulosti, svět se neustále mění. Je to velmi dynamická role, což ji činí tak zajímavou. Velmi si vážím skvělého týmu, se kterým pracuji, a všech nových věcí, které se díky této práci každý den učím.
Co se změnilo nejvíce?
Největší změnou je pravděpodobně to, že dnes musím opravdu přemýšlet globálně. Přiznám se, že jsem to zpočátku podcenil. I když jsem dříve byl zodpovědný za 34 velmi odlišných zemí v Evropě a střední Asii, globální prostředí je ještě rozmanitější a komplexnější. Nyní musím neustále sledovat, jaký je vývoj například v Číně nebo ve Spojených státech a jak ovlivňuje celé odvětví. Dnes mám skutečně nadhled z ptačí perspektivy.
Konference EFLM se zaměřuje především na inovace v laboratorní medicíně, přičemž významná část programu je věnována špičkovým technologiím a umělé inteligenci. Kde vidíte největší potenciál pro inovace ve svém oboru?
Můžeme mluvit o konkrétních diagnostických nebo laboratorních metodách, ale obecně řečeno jsou pro mě nejvýznamnější ty inovace, které zlepšují péči o pacienty nebo přístup k ní. Toho lze dosáhnout různými způsoby. Například je možné vyvíjet nové testy pro různá onemocnění, která dosud nebyla plně prozkoumána, jako jsou neurodegenerativní, kardiometabolická, onkologická nebo onemocnění mozku. V těchto oblastech je vývoj nových testů důležitý. Další důležitou otázkou je, že mnoha laboratořím chybí dostatek kvalifikovaného personálu. Požadavky na zdravotní péči v mnoha zemích světa rostou a s tím roste i pracovní zátěž laboratoří. Musí provádět více testů s omezeným počtem pracovníků. V tomto případě by inovace měly spočívat v odlehčení laboratorního personálu od různých rutinních úkolů a umožnit jim soustředit se pouze na práci, která přináší skutečnou hodnotu.
Tady vstupuje do hry výše zmíněná umělá inteligence, že?
Ano, ale pouze jako nástroj, nikoli jako obecný princip. Nemůžeme jen říct, že zavedeme do laboratoří umělou inteligenci a všechno bude najednou lepší. Musíme si položit otázku, jaké požadavky chceme prostřednictvím inovací řešit, aby inovace dávaly smysl a přinášely skutečnou hodnotu.
Nemůžeme jen říct, že zavedeme do laboratoří umělou inteligenci a všechno bude najednou lepší. Musíme si položit otázku, jaké požadavky chceme prostřednictvím inovací řešit, aby inovace dávaly smysl a přinášely skutečnou hodnotu.
A na jaké oblasti se v tomto případě zaměřujete?
První oblastí je vývoj nových produktů. AI agenti jsou skvělým nástrojem pro servisní inženýry; usnadňují odhalování různých problémů a způsobů jejich řešení. Kromě toho může být umělá inteligence mimořádně užitečná pro optimalizaci každodenních pracovních postupů v laboratoři. A třetí oblastí je potenciální zlepšení laboratorních výsledků tak, aby přinášely větší přínos a smysluplnější informace pro klinické pracovníky.
Před chvílí jste zmínil potřebu zlepšit přístup ke zdravotní péči. Tohoto tématu jste se dotkl také během diskuse u kulatého stolu, kde jste uvedl, že tento přístup lze usnadnit prostřednictvím lepšího vzdělávání. Jaký typ vzdělávání máte na mysli? Medicínské? Nebo spíše technické, pro laboratorní personál?
Nejlepší přístup je kombinace obojího. Základní medicínské vzdělávání je samozřejmě doménou univerzit, ale i tam můžeme jako významný výrobce zdravotnických prostředků vzdělávací proces podporovat. Klíčové je poskytovat dostatek informací o nejnovějším vývoji v naší oblasti. Naši specialisté přednášejí na lékařských fakultách, kde se studenti seznamují s důležitými inovacemi v laboratorní technologii. Pro laboratoře organizujeme setkání zaměřená na inovace, kde se personál může setkat a vyzkoušet si nejnovější vývoj na vlastní kůži. Kromě toho si přirozeně vyměňují zkušenosti a učí se jeden od druhého. Pořádáme také webináře zaměřené například na hemostázu nebo toxikologii. Mezi naše další aktivity patří semináře o testování alergií, kde se setkávají i naši zákazníci z laboratoří. Vytváříme vzdělávací moduly, které lze snadno přeložit a využít v mnoha zemích a přizpůsobit jejich specifickým potřebám pro místní vzdělávání.
Svět technologií prošel za poslední desetiletí velkými změnami. Kde si myslíte, že bude laboratorní medicína za deset let, s ohledem na možnosti umělé inteligence?
Podle mého názoru by umělá inteligence mohla především pomoci řešit problém, který jsem zmínil dříve – nedostatek kvalifikovaného laboratorního personálu. Může jednoduše sama převzít velkou část práce, především prostřednictvím automatizace a robotizace. Máme pilotní projekty laboratoří, které fungují celou noc v čistě robotickém režimu. To pomáhá zejména v oblastech, kde by kvůli nedostatku personálu laboratoř jinak nemohla fungovat nepřetržitě a nemohla by tak sloužit pro urgentní účely. Roboti tento problém řeší a jejich role bude pravděpodobně v čase jen růst. Lidský personál může být nakonec omezen na vyhodnocování, schvalování a předávání výsledků.
Zajímá vás, jak probíhala EFLM 2026? Připravili jsme pro vás reportáž z akce.