Cévní mozková příhoda: nemoc, kde každá minuta znamená ztrátu milionů neuronůCévní mozková příhoda (CMP) patří dlouhodobě mezi nejzávažnější onemocnění moderní medicíny. Přestože se díky pokroku v diagnostice, organizaci péče i akutní léčbě výsledky pacientů výrazně zlepšily, stále jde o jednu z hlavních příčin úmrtí a dlouhodobé invalidity.

Cévní mozková příhoda je označována za jednu z hlavních příčin úmrtí. Jaká je současná epidemiologická situace?

Cévní mozková příhoda je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ročně na ni zemře přibližně sedm milionů lidí, což představuje zhruba každé desáté úmrtí.

V České republice je každoročně hospitalizováno přibližně 23 tisíc pacientů s CMP a asi sedm tisíc pacientů na toto onemocnění zemře. Pozitivní zprávou je, že díky zlepšení prevence i organizace péče se v posledních dvou desetiletích podařilo výrazně snížit mortalitu i celkový výskyt onemocnění.

Jak zásadní roli dnes hraje čas od vzniku příznaků k zahájení léčby?

U cévní mozkové příhody platí doslova, že „čas je mozek“. Při uzávěru mozkové tepny dochází každou minutu k odumírání milionů neuronů. Čím rychleji se podaří obnovit průtok krve, tím větší je šance na dobrý neurologický výsledek.

Pokud se pacient dostane do specializovaného centra velmi brzy – například do hodiny a půl od začátku příznaků – může mít až 85 % šanci na velmi dobrý funkční výsledek. S každou další hodinou tato pravděpodobnost výrazně klesá.

Česká republika je často uváděna jako příklad dobře organizované iktové péče. V čem je náš systém specifický?

Základem je síť akreditovaných iktových center, která poskytují specializovanou péči pacientům s CMP. V současnosti jich je v České republice 55 a jsou rozmístěna tak, aby většina pacientů byla schopna se do nich dostat sanitkou v relativně krátkém čase.

V těchto centrech je pacientům poskytována akutní léčba – především intravenózní trombolýza a v komplexních centrech také mechanická trombektomie. Velký důraz klademe také na sledování kvality péče, například na přesné měření časových intervalů od přijetí pacienta do zahájení léčby.

Díky tomu patří Česká republika mezi země s nejkratšími časy zahájení trombolýzy na světě.

Jaké rizikové faktory mají z hlediska prevence CMP největší význam?

Nejdůležitějším rizikovým faktorem je dlouhodobě hypertenze. Následují diabetes mellitus, dyslipidemie, obezita a kouření. Významnou roli hraje také věk a v posledních letech epidemiologické analýzy upozorňují také na vliv znečištění ovzduší.

Dobrou zprávou je, že většinu těchto faktorů lze ovlivnit. Systematická léčba hypertenze a dalších metabolických rizik patří mezi nejúčinnější způsoby, jak výskyt cévních mozkových příhod dále snižovat.

Velká část pacientů je po akutní fázi předána do ambulantní péče. Jak by měla být sekundární prevence organizována?

Sekundární prevence je naprosto zásadní, protože opakovaná cévní mozková příhoda bývá spojena s vyšší mortalitou než první epizoda.

V České republice proto vzniká síť specializovaných ambulancí cévní neurologie, které by se měly zaměřit na dlouhodobé sledování pacientů po CMP a systematickou kontrolu rizikových faktorů. Neurologové v těchto ambulancích budou řešit například kontrolu lipidového metabolismu, antikoagulační léčbu nebo diagnostiku fibrilace síní.

Současně již probíhá i certifikace cévních neurologů, kteří by měli tuto specializovanou péči zajišťovat.

Jaké příznaky by měl znát každý zdravotník – případně i laik?

Základním vodítkem je zkratka FAST – tedy pokles koutku úst nebo asymetrie obličeje (Face), slabost končetiny (Arm), porucha řeči (Speech) a čas (Time). Tyto příznaky zachytí přibližně 80 % všech cévních mozkových příhod.

Existují však i další projevy, například náhlá porucha zraku, porucha rovnováhy nebo náhle vzniklá velmi silná bolest hlavy. V každém případě platí jednoduché pravidlo: při podezření na CMP je nutné okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu.