A druhý důvod?
Je jím partnerství Siemens Healthineers a plzeňské nemocnice. Nejde přitom o izolovanou spolupráci – podobná partnerství rozvíjíme s řadou předních univerzit ve střední a východní Evropě, včetně Turecka či Izraele. Dříve se tato oblast podceňovala, a pozornost směřovala hlavně na Německo, Francii, Spojené státy americké nebo Rakousko. Ale východní Evropa má obrovský inovační potenciál. Lidé tu mají nadšení, pragmatismus a velký tah na branku. Tento regionje proto jedinečný a nesmírně slibný. Mnohé odborníky z tohoto prostředí znám osobně už od devadesátých let, kdy jsem v CT začínal, a za jejich kvality se mohu zaručit.
Mluvil jste o začátku nové éry v CT. V čem konkrétně spočívá?
Výpočetní tomografie prochází přelomovou etapou. Nejde o postupný vývoj, ale o skokovou změnu. Připomíná mi to přelom tisíciletí, kdy se objevily nové generace CT s rotačními systémy, multidetektory a trojrozměrným zobrazením – tehdy kvalita během krátké doby dramaticky vzrostla. Dnes jsme ale mnohem dál. CT dokáže poskytovat mimořádně důležité informace o složitých onemocněních, a množství dat, která získáváme, je bezprecedentní. Abychom je dokázali zpracovat a interpretovat, je nezbytná umělá inteligence. Bez ní bychom potenciál fotonového CT nedokázali využít naplno.
Umělá inteligence je velkým tématem. Otevírá nové možnosti, ale vyvolává i obavy. Jak to vidíte v radiologii?
Jsem naprostý optimista. Medicína umělou inteligenci potřebuje – bez ní bychom ztratili velkou část možností, které nové přístroje nabízejí. O přesnost výsledků se nebojím, umělá inteligence v zobrazování funguje jinak než velké jazykové modely, které si lidé občas berou na mušku. A k etickým otázkám – umělá inteligence rozhodně nebude brát lidem práci. Spíše platí, že lékaři, kteří se s ní naučí pracovat, budou postupně nahrazovat ty, kteří ji odmítají. Díky umělé inteligenci mohou být rychlejší, přesnější a efektivnější.
Mění se i poptávka po zdravotní péči. Dokáže umělá inteligence pomoci i zde?
Ano. Populace stárne, a s tím roste podíl chronických onemocnění – kardiovaskulárních, onkologických a dalších. Umělá inteligence se v diagnostice uplatní právě v těchto oblastech. Zároveň platí, že lékařů je všude nedostatek. Umělá inteligence proto práci nikomu nevezme – spíše lékařům ulehčí, aby se mohli soustředit na to podstatné. Rychlost nástupu se liší podle oboru: V onkologii se už využívá při tvorbě individuálních léčebných plánů, zatímco v plicní medicíně postupuje pomaleji. Ale trend je jasný – její význam poroste napříč celou medicínou.
„Medicína umělou inteligenci potřebuje – bez ní bychom ztratili velkou část možností, které nové přístroje nabízejí.“
