Co bylo při vzniku nového Oddělení nukleární medicíny největší výzvou?
Největší výzvou byl nedostatek personálu, což je problém nejen u nás, ale i na většině pracovišť v celé republice. Radiodiagnostika i nukleární medicína dlouhodobě zápasí s nedostatkem odborníků napříč profesemi. Naším cílem bylo sestavit schopný tým a využívat moderní přístrojové vybavení co nejefektivněji, aby oddělení zvládlo pokrýt potřeby kraje.
Liberecký kraj má přibližně půl milionu obyvatel, přičemž v některých specializovaných vyšetřeních přijímáme pacienty také z jiných regionů, a dokonce i z Prahy, pokud tam nejsou k dispozici dostatečné kapacity nebo odpovídající termíny.
Není alespoň částečným řešením nedostatku kvalifikovaných pracovníků využití umělé inteligence?
Umělá inteligence má v zobrazovacích metodách obrovský potenciál, a to i v oblasti nukleární medicíny. Její zavádění však zatím neprobíhá tak rychle, jak se před pár lety očekávalo. Výzkum naštěstí postupuje velmi dynamicky a je jen otázkou času, kdy se umělá inteligence začne výrazněji prosazovat i v klinické praxi. Významnou překážkou mohou být etické a právní otázky, které zavádění umělé inteligence zpomalují. Osobně jejímu rozvoji fandím a věřím, že se jejího běžného využití v nukleární medicíně dočkám.
Co vás osobně, jako primáře Oddělení nukleární medicíny na novém pracovišti, těší nejvíce?
Těší mě, že kromě lékařů je dnes pracovní tým Oddělení nukleární medicíny prakticky kompletní. Dovolím si říct, že máme výborný kolektiv. Za uplynulý rok se všichni dobře zapracovali na nových přístrojích a věřím, že je jejich práce baví, což považuji za klíčové. Žel bohu, stále nám chybějí dva lékaři a bez čerstvých posil by nebylo možné dlouhodobě udržet současný výkon.
Velkou radost mi dělá také kvalitní spolupráce napříč odděleními v krajské nemocnici. Lékaři se rychle naučili využívat nové vyšetřovací metody a technologie – ať už na onkologii, kardiologii, interně nebo neurologii. S kolegy z jiných nemocnic či ze soukromého sektoru je komunikace zatím o něco složitější, ale i tam vidíme postupné zlepšení. Pomáhá tomu nejen zkrácení čekacích lhůt, ale také pravidelná odborná setkání a semináře.
Máte v plánu ještě něco na novém pracovišti vylepšit?
Mým cílem je poskytovat komplexní služby odpovídající standardům velké krajské nemocnice. Postupně se k tomu blížíme – od zahájení provozu jsme zavedli řadu nových vyšetření. Například od února nabízíme vyšetření pomocí radiofarmak s izotopem 67Ga, což je v České republice poměrně vzácné. Dalším krokem bude zahájení radionuklidové terapie s využitím radiofarmak značených 177Lu.
Současně si ale uvědomujeme, že nemáme ambici provádět všechna super specializovaná vyšetření. Některé výkony budou i nadále realizovány ve specializovaných centrech v Praze.
V oboru nukleární medicíny pracujete od roku 1980. Jak byste zhodnotil její vývoj a potenciál do příštích let?
Kdybych měl graficky znázornit vývoj nukleární medicíny, připomínal by nejprve dlouhou, pomalu rostoucí přímku, která se v posledních letech proměnila ve strmě stoupající exponenciálu.
Budoucnost oboru vidím především v hybridním a molekulárním zobrazování a v radionuklidové terapii. Hybridní přístroje postupně nahradí většinu tradičních metod samostatného zobrazování. Ve spojení s umělou inteligencí se diagnostika i terapie posunou na zcela novou úroveň.
Výzkum v oblasti molekulárních markerů i vývoj nových terapeutických radiofarmak postupuje velmi rychle – a jsem rád, že mohu být součástí této fascinující proměny.