Ortopedie a klinická biochemie
Přednáška MUDr. Miloše Barny byla fascinujícím spojením ortopedie s klinickou biochemií. Ortoped se podělil o závěry z pilotní studie, která se zabývá vlivem vitaminu K2 na léčbu kalcifikující tendinitidy ramene (KTR). Studii společně vypracovala 1. Ortopedická klinika LF UK a FN Motol a Ústav lékařské chemie a biochemie 2. LF UK a FN Motol. Tento pozoruhodný vitamin aktivuje vitamin K-dependentní proteiny, které se starají o funkce typu hemokoagulace či kostní metabolismus, zabraňují kalcifikaci cév a měkkých tkání a zároveň mají účinky protizánětlivé a antikancerózní, přičemž nejnovější prezentovaná studie poukazuje i na neuroprotektivní účinky vitaminu K2.
Vitamin K2 je naprosto klíčový pro směřování vápníku v organismu ‒ podporuje mineralizaci kostí a zároveň brání jeho ukládání do měkkých tkání. Denní příjem vitaminu K2 je v populaci nedostatečný, zejména v západních zemích. Nedostatek tohoto vitaminu může vést ke zvýšené hladině dekarboxylovaného osteokalcinu, tedy jeho nefunkční formy, což může korelovat s vyšším výskytem fraktur krčku stehenní kosti. Nedostatek vitaminu K2 je spojován s celou řadou klinických příznaků, například osteoporózou, hyperkalcémií, bolestmi hlavy, zad a kloubů.
Vitaminu K2 nebyla dlouho věnována výraznější pozornost, v posledních letech se to ale naštěstí rychle mění. Vitamin K a jeho podtypy se objevují v potravinách, například zrajících sýrech či živočišných tucích.
Lipidové kvarteto
Cukrovka a cholesterol: Tito dva strašáci sedavého způsobu života jsou ve vyspělých zemích všudypřítomní. Zajímavé kazuistiky, ve kterých vysoký cholesterol koreluje s diabetem 1. typu, přinesla paní primářka Jana Čepová, která zároveň moderovala celý program.
První kazuistika popisovala mladého muže, který se u lékařky začal léčit už v sedmi letech, neboť jeho rodina měla specifickou mutaci pro LDL cholesterol. Původně měl hodnotu 4,5, ale za dva roky, kdy mu ještě nebylo ani deset, už měl velmi vysoký LDL cholesterol o hodnotě téměř 7. Lékařka v reakci na to nasadila atorvastatin, byť kvůli mládí pacienta v dávce menší než doporučené. V průběhu léčby se zároveň u pacienta ukazoval zvýšený cukr (6,9) a mladíka se podařilo nasadit do léčby s PCSK inhibitory. Pacient po ukončení studie dosahoval ideálních cílových hodnot cholesterolu pro dítě, cukr však vystřelil až na hodnotu 19. Diagnózou byl diabetes prvního typu.
Další kazuistika vykazovala podobný trend. Mutace pro LDL cholesterol v rodině a cholesterol o hodnotě 9 ve chvíli, kdy se mladá dívka dostala do péče. Okamžitě byla zahájena léčba statiny a pacientka rovněž vstoupila do klinické studie. Při léčbě statiny lékařka monitorovala glykemii ‒ nejprve 7,2 a při další kontrole 10,5. Diagnóza byla opět stanovena na diabetes 1. typu.
Ach ten alkohol
Staré rčení o alkoholu připomněl profesor Tomáš Zima, který svou přednášku zahájil historickým přehledem a aktuálními trendy. Spotřeba alkoholu ve světě významně souvisí se socio- ekonomických statusem dané země či regionu – s chudobou spotřeba stoupá – a rovněž s náboženstvím. V muslimských zemích je spotřeba alkoholu oficiálně velmi nízká.
V České republice je spotřeba alkoholu na hlavu dlouhodobě jedna z nejvyšších na světě, i když postupně klesá. Zatímco spotřeba vína víceméně stagnuje, lihovin a zejména piva se vypije výrazně méně, což lze přičíst změně v chování mladších generací, které pijí méně než jejich rodiče a prarodiče – což je z hlediska zdravotních důsledků trend jednoznačně pozitivní.
Na globální úrovni ale spotřeba alkoholu roste. Letos se očekává zhruba sedm litrů vypitého čistého alkoholu na hlavu, což je oproti pěti a půl litrům v roce 2005 výrazný nárůst. Stoupající spotřeba ale není ani zdaleka rovno-měrná. Realisticky je za velkou část zvýšené spotřeby zodpovědná Čína, kde popularita alkoholu masivně roste, zatímco v Africe pití alkoholu stoupá lehce, v Americe stagnuje a v Evropě poměrně dramaticky klesá.
Obzvláště tradiční vinné velmoci jako Itálie a Francie dnes vykazují mnohem nižší spotřebu alkoholu napříč populací, než bývalo běžné. Konkrétně právě ve Francii klesla spotřeba alkoholu za posledních padesát let celkem pětinásobně: Z dvaceti pěti litrů čistého alkoholu na hlavu na pět. Oproti tomu Čína šla z nuly na pět litrů, což se vzhledem k velké populaci na číslech podepisuje výrazně. Alkohol je celosvětově nejčastější příčinou vzniku cirhózy jater, což lze pozorovat právě na příkladu Číny, kde se spotřebou alkoholu zároveň stoupá i počet případů cirhózy. Alkohol je vysoce nebezpečný v případě těhotných žen – takzvaný Fetální alkoholový syndrom, o kterém se příliš nemluví, může být zodpovědný například za snížené IQ dítěte, postižení svalů či za různé poruchy typu ADHD. Doporučované množství alkoholu je nula, ale málokdo dokáže jen tak přestat pít, například z důvodu společenského tlaku či prostě jen životního stylu, neboť alkohol je drogou v naší společnosti tolerovanou. Snížení spotřeby alkoholu je ale dlouhodobě žádoucím cílem.
