Most mezi minulostí a budoucností
Konference se každoročně posouvá o kousek dál, ať už odborně, nebo z hlediska atraktivity obsahu. Řečníci z řad významných představitelů oboru a obsah přednášek ukazují, jak důležitou roli hraje klinická biochemie v diagnostice i léčbě. Letošní ročník navíc přinesl do diskuse téma umělé inteligence, která ovlivňuje v nebývalém rozsahu jak vědeckou, tak klinickou praxi.
Prvním bodem programu bylo laskavé vzpomínání na profesora Masopusta ústy MUDr. Vladimíra Paličky, CSc., dr. h. c., prvního porevolučního předsedy Společnosti klinické biochemie ČLS JEP. Zmínil výjimečnost jak profesorova charakteru, tak jeho znalostí a připomenul několik historek a společných zážitků. Rozhovor s profesorem Paličkou vám nabízíme na dalších stranách časopisu.
Výjimečná a velmi aktuální byla přednáška prof. MUDr. Evy Kubaly Havrdové, CSc., která se dlouhodobě zabývá roztroušenou sklerózou. Ta, díky této specializaci, do České republiky přinesla nové klinické studie a inovativní léky a vytvořila celou síť center pro léčbu zmíněné závažné nemoci. Profesorka v přednášce popsala, co dnes už o roztroušené skleróze víme, jak probíhala léčba historicky a jaká je aktuální klinická praxe.
Klíčová představená data mimo jiné akcentovala, jak důležité je pacienta včas začít léčit vysoce efektivní terapií, což má potenciál zlepšit jeho prognózu. Zaznělo také, jak identifikovat pacienty s horší prognózou a vyšší aktivitou onemocnění a jaké významné biomarkery mají lékaři v současnosti k dispozici.
Na profesorku Havrdovou navazovala prof. MUDr. Manuela Veněčková, Ph.D. s prezentací o významu magnetické rezonance u roztroušené sklerózy. Magnetická rezonance je nyní součástí mezinárodních diagnostických kritérií u této nemoci, a to z dobrého důvodu – protože klinické příznaky roztroušené sklerózy jsou velmi variabilní a v průběhu nemoci se mění. Magnetická rezonance je proto klíčovým prediktivním markerem, mimo jiné i proto, že dokáže zachytit aktivitu v subklinických stádiích. Pomáhá také ve sledování progresivní neurodegenerace, neboť umožňuje sledovat ložiska roztroušené sklerózy a jejich vývoj v čase.
Nejmodernější metody výzkumu představil v další přednášce MUDr. Ondřej Sobek, CSc., který svou přednášku na téma cytologie likvoru hlouběji propojil s využitím počítačového vidění a neuronových sítí. Digitální analýza obrazu patří dlouhodobě mezi nejperspektivnější oblasti, kde se současný stav umělé inteligence již reálně uplatňuje, a nejinak je tomu i u cytologické diagnostiky.
To samozřejmě není vše, zajímavá témata přinesli i další přednášející. Například doc. RNDr. Petr Štern, CSc. nabídl svou osobní vzpomínkou na profesora Masopusta, profesor Richard Průša se zaměřil na problematiku antibiotik a další odborníci zaujali přítomné hosty svými příspěvky, které vyvolaly zajímavé diskuse a podnětné otázky. Věnujeme se jim na dalších stránkách časopisu.