K. Mazurek

Mladých lidí je v laboratořích málo: Řešením je automatizace rutinních činnostíS Katarzynou Mazurek, regionální marketingovou manažerkou pro systémy Atellica Solution, jsme si povídali o portfoliu společnosti, inovacích a výzvách, kterým čelí současná laboratorní praxe.

Povězte nám něco o vaší práci v Siemens Healthineers.

V současnosti působím jako regionální manažerka pro systémy Atellica Solution, v Siemensu pracuji už šestnáct let. Původně jsem byla na pozici aplikační specialistky, a ještě dříve na různých pozicích v rámci polské pobočky Siemens Healthineers. Mám profesní pozadí v laboratoři, kde jsem před nástupem do Siemensu pracovala.

Jak vám vaše původní profese dnes pomáhá?

Je to velmi cenná zkušenost. Rozumím, co se v laboratorním světě děje. Za posledních šestnáct let se sice celé prostředí výrazně proměnilo, a je to něco, co musím neustále sledovat, ale základní potřeby laboratorních pracovníků zůstávají stejné. Pokud chcete vyvíjet a prodávat řešení, je dobré rozumět tomu, co lidé chtějí a potřebují.

Kam se v současnosti ubírá portfolio Atellica?

Máme nový systém, analyzátor Atellica CI, který jsme nedávno oficiálně uvolnili na trh ve čtyřech různých konfiguracích, což nám dává lepší příležitosti automatizace i pro menší laboratoře. Ve velkých laboratořích je automatizace jednodušší, ale v menších, kde je nižší rozpočet, je něco takového obtížnější a lidé o tom často ani nepřemýšlí. Přitom se ale potýkají se stejnými výzvami – problémy s vyhořením, s nedostatkem personálu. Automatizace je budoucnost a naším cílem je najít cestu, která bude odpovídat aktuálním potřebám trhu a umožní automatizovat co nejširšímu spektru laboratoří.

Pokračujeme také ve vývoji našeho softwaru Atellica, který má za úkol urychlit workflow v laboratoři. Aktuálně pracujeme na implementaci AI prvků, což by mohlo být hotové snad už v roce 2025.

Pomáhá vám už teď umělá inteligence například při vývoji  produktů?

Technologie se vyvíjí velmi rychle a  v našem oboru máme k dispozici opravdu velké množství dat. Máme speciální software, který sbírá data jež následně potřebujeme zpracovat.

V důsledku GDPR a dalších regulací samozřejmě nesbíráme data o konkrétních pacientech, ale i tak máme k dispozici velké množství dat, která nám umožňují vyvíjet přesnější a kvalitnější testovací systémy. Umělou inteligenci využíváme právě při této analýze dat, stejně jako například při vyhodnocování obrazových záznamů – tam mohou být algoritmy velmi užitečné a sloužit jako druhý názor.

Analyzovaná data dále využívají kolegové ze služeb a R&D, kteří pomocí nich mohou předvídat, co se na daném přístroji velmi brzy opotřebuje a co bude potřeba v nejbližší době vyměnit. Můžeme tak proaktivně reagovat na potencionální potřebu servisu ještě dřív, než vůbec vznikne, což je velmi užitečné.

V oboru chybí mladí pracovníci. Jak tuto situaci změnit?

Musíme vzdělávat více lidí. V našem regionu s tím narážíme na problém, protože ani v rámci univerzitního vzdělávání není laboratorní specializace příliš populární, je totiž náročná a vyžaduje hodně studia.

Podle mě se nesmíme bát nových technologií, automatizace a robotiky: Dává nám to příležitost zaměřit se na věci, na kterých záleží. Pokud budeme automatizovat rutinní činnosti, jako je údržba systému a podobně, budeme moci strávit více času při úkonech spojených s péči o pacienty.

Naší filozofií je „do less“, což nepřekládáme jako „dělejme méně“, ale „ztraťme méně času na nepodstatných věcech“ a věnujme se místo toho tomu, co je klíčové pro péči o pacienty. Máme nedostatek pracovníků a určitě vnímáme nedostačující zkušenosti nových, ale to se dá vyřešit. Máme hodně ověřených technologií, které už teď využívat můžeme, jako jsou naše automatizované systémy, a ty jsou dostupné skoro pro kohokoliv a v každodenní praxi.

Dodávat kvalitní výsledky lékařům co nejrychleji – to je přeci to důležité. Všechno by mělo směřovat k pacientovi.

Jsou v Evropské unii nějaké překážky v oblasti automatizace?

Ne, to bych neřekla. Potřebujeme více standardizace ohledně správy dat, ale to se zlepšuje a lidé na tom pracují. V Siemensu se o data zákazníků staráme dobře, takže tady problém nevnímám. Technologie se ale nyní vyvíjí velmi rychle, takže je potřeba zůstat otevřený a rychle řešit jakékoliv nové otázky, které se vyskytnou.

Problémy jsou například v kybernetické bezpečnosti a implementaci ochrany dat – nemocnice často absolutně nejsou připraveny na nová nařízení a pravidla kybernetické bezpečnosti, což pak může v praxi způsobovat problémy.