Profesor MUDr. Jan Horbaczewski: průkopník biochemie v českých zemíchProfesor MUDr. Jan Horbaczewski (1854–1942) patří ke klíčovým osobnostem, které formovaly moderní lékařskou chemii, později biochemii, v českých zemích. Tento ukrajinský rodák se v roce 1883 stal mimořádným profesorem lékařské chemie na nově vzniklé české lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity a zahájil zde výuku tohoto oboru v českém jazyce. Jeho největším pedagogickým přínosem byla čtyřsvazková učebnice Chemie lékařská (1904–1908), která se stala základem výuky biochemie na českých lékařských fakultách a ovlivnila celé generace studentů.
Jeho pedagogická činnost měla zásadní vliv na organizaci výuky lékařské chemie. Zavedení českého vyučovacího jazyka na Karlo-Ferdinandově univerzitě bylo nejen kulturním, ale i vědeckým milníkem. Horbaczewského učebnice Chemie lékařská poskytovala nejen ucelené teoretické poznatky, ale podporovala také kritické myšlení studentů a přístup k vědecké metodě. Dokázal propojit teoretické poznatky s praktickými aplikacemi, což umožnilo budoucím lékařům lepší pochopení diagnostických a terapeutických postupů. Profesor Horbaczewski má velkou zásluhu na rozvoji české lékařské chemie i v tom, že vychoval řadu úspěšných následovníků.
Horbaczewski se proslavil také svými vědeckými objevy, zejména syntézou kyseliny močové in vitro, která přispěla k vyvrácení vitalismu a jeho výzkumy metabolismu purinů patří mezi průlomové. Byl rovněž vizionářem v oblasti lékařské biochemie, v níž kladl důraz na integraci chemických a biologických procesů pro hlubší pochopení patofyziologie nemocí. Jeho práce předznamenala směr, kterým se biochemie ve dvacátém století vyvíjela v oblasti molekulární biologie, toxikologie a v otázkách výživy.
Jeho výzkumy přinesly přelomové poznatky o metabolismu nukleových kyselin a enzymatických mechanismech, které dodnes patří k základům biochemického výzkumu. Mimo jiné vyvrátil některé dobové mylné představy o původu kyseliny močové a jejím vztahu k onemocněním, čímž významně přispěl k porozumění dně a dalším metabolickým poruchám. Horbaczewského přístup k vědecké práci je dodnes považován za příklad preciznosti a důslednosti.
Odkaz tohoto vědeckého velikána dnes připomíná odborná konference Horbaczewského analytický den, která reflektuje počátky biochemie v českých zemích a její další vývoj. Horbaczewski nejen vybudoval pevnou institucionální a pedagogickou základnu oboru, ale jeho přínos je zřetelný i v dnešním chápání biochemie jako klíčové vědecké disciplíny propojující chemii, medicínu a biotechnologie. Jeho přístup, založený na kritické analýze a mezioborové spolupráci, je inspirací pro vědeckou komunitu dodnes. Vývoj biochemie a její aplikace v lékařství jsou tak stále spojeny s odkazem tohoto významného vědce, jehož myšlenky formovaly nejen českou, ale i evropskou biochemii.