FONS

Experti ukázali, jak může vypadat blízká budoucnost zdravotnictvíNa loňském zářijovém Sympoziu klinické biochemie FONS 2024 se setkali odborníci nejen z České republiky, ale i z Evropy a došlo k mnoha věcným diskusím především na téma inovací ve zdravotnictví.

Drony pomáhají lékařům ve Rwandě, Polsku i Norsku

Jednou z nejzajímavějších implementací moderních technologií jsou bezpochyby autonomní bezpilotní systémy – zjednodušeně známé jako drony – určené k přepravě například krevních vzorků na místa, kam se jde konvenčním způsobem dostat jen velmi obtížně nebo vůbec. Tomuto a dalším tématům se během workshopu na sympoziu věnovala Mgr. Kateřina Sikorová.

Praktickým příkladem může být Rwanda, kde již v roce 2015 začaly s transportem pomocí dronů aktivně pracovat. Většina lidí zde žije na vesnicích, nemají dostupnou zdravotní péči ani dostačující infrastrukturu. Krajina je hornatá a v období dešťů není velká část cest sjízdná, přesto je ale potřeba například transportovat vzorky z krevní banky na jednotlivé kliniky. Dobrým řešením jsou právě drony.

V roce 2019 došlo k dalšímu „poprvé“, když na univerzitě v Marylandu přepravili ledvinu pro transplantaci pomocí dronů. Orgán byl ve speciálním boxu, ve kterém jej lze celou dobu monitorovat. Ačkoli šlo jen o relativně krátkou dobu a vzdálenost letu, cílem bylo ukázat, že na drony se lze v případě nutnosti spolehnout. V roce 2022 začal jeden z laboratorních řetězců v Polsku testovat přepravu mezi městy pomocí dronů, a zjistil, že jim přepravit vzorky zabere o čtyřicet pět minut méně než při běžné pozemní přepravě. Další zajímavé pokusy proběhly v Norsku, kde v rámci pilotního projektu zkoušeli pomocí dronů přepravovat biochemické a hematologické vzorky a připravovali tak podklady pro legislativní změny. Obzvlášť důležité bylo odhalení problémů, se kterými se potýkali. Prvním bylo udržení teploty v boxech pro transport a druhým byly chybějící stabilizátory u dronů, což ale není nic, co by nebylo řešitelné.

Lze tak s klidem říct, že transport laboratorních materiálů drony vlastně novinkou ani není – Rwanda, Polsko, Norsko, Indie a další země aktivně s technologií pracují už deset let a je jen otázkou času, než se na určitá konkrétní použití stane přeprava drony běžnou praxí i v českém prostředí.

Významným benefitem, na kterém se různé studie shodují, je především rychlost transportu, což může pomoci zachraňovat životy. Problémů je však stále celá řada, a to především v legislativní oblasti – kdo ponese zodpovědnost za transport vzorků? Jaký bude plán B v případě nepřízně počasí? Co ekologický aspekt transportu, a jak například lety dronů ovlivní ptactvo?

Je proto třeba co nejrychleji začít pracovat na legislativě a infrastruktuře, která stát připraví na budoucnost, kdy přeprava drony v konkrétních případech může pomoci nemocnicím a laboratořím v plnění svého poslání – péče o pacienty.

FONS

Automatizací a technologiemi proti stárnutí

Další část workshopu byla zaměřená na stárnutí populace a problémy, které to zdravotní péči přináší a kterých je samozřejmě mnoho. Problém je obzvlášť v počtu laboratorních pracovníků, kterých je málo a často jsou na hranici vyhoření. Mladých pracovníků je stále méně a nepředpokládá se, že by se stav výrazněji zlepšoval. Jak tento problém řešit? Jedním z klíčových nástrojů je automatizace. Automatizované linky, digitalizace, analýzy dat, počítačové vidění, robotická automatizace – cokoliv, co lidem umožní věnovat se přímo pacientům a nikoli administrativním a rutinním úkonům.

V České republice je podle Kateřiny Sikorové ještě mnoho co zlepšit, a do budoucna to také bude třeba. Studenti o laboratorní práci nejeví větší zájem a se stárnoucí populací bude technologická modernizace laboratoří v podstatně nutná, a to jak u velkých, tak středních a malých pracovišť.

Velkým tématem jsou také digitální dvojčata. Koncept, který se už desetiletí používá ve stavebnictví a v průmyslu. Ve zdravotnictví může digitální dvojče simulovat anatomické a biologické vlastnosti jedince. Na základě velkého množství dat zpracovaného umělou inteligencí mohou lékaři nasimulovat potenciální léčbu a sledovat reakci digitálního dvojčete a podle toho případně upravit skutečnou léčbu poskytovanou pacientovi.

Jde o multioborovou snahu, která vyžaduje práci hned v několika odvětvích. Je například nutné zajistit velká cloudová úložiště, kam se data budou ukládat a zajistit  jejich dostatečnou kybernetickou ochranu. Dále je nutné řešit například etické a právní otázky. Implementace digitálních dvojčat je startovním bodem pro skutečně personalizovanou medicínu, takovou, která bude stavěná na jednotlivci. 

K. Sikorová
Kateřina Sikorová

Mikroobjemová technologie

Kateřina Sikorová se také vrátila, aby promluvila o mikro-objemové technologii. Mikroobjemová technologie je součástí portfolia Atellica už dlouho, technologický vývoj ji však neminul. Díky změnám hardwaru se zlepšila kvalita, rychlost a efektivita. Mikroobjemová technologie vezme padesát mikrolitrů primárního vzorku na jeden alikvot, který posléze zůstane v dilučním kruhu do doměření.

Z jednoho alikvotu lze zajistit až patnáct fotometrických metod a stačí pouze jeden náběr z primární zkumavky. Zkumavka je okamžitě uvolněná, zatímco alikvot zůstává k dispozici pro další testování. Vše se odehrává automaticky, takže zkumavka je skvěle chráněna před rizikem kontaminace a šetří se drahocenný čas. Technologie je přitom relativně jednoduchá, takže lze snadno uzpůsobit pro potřeby každé laboratoře. Informacemi nabitý workshop byl důstojným zahájením sympozia, který bezpečně ukázal, jak moc může aktuální překotný technologický vývoj pomoci i našemu zdravotnictví.

My future ready - A person in a dark blue shirt interacts with a digital tablet, while a glowing, interconnected globe with floating technology icons represents global connectivity, artificial intelligence, and future-ready digital transformation.
  1. Umělá inteligence a strojové učení – automatizace analýz, diagnostické nástroje využívající AI a ML.
  2. Genomika a sekvenování DNA – pokročilé sekvenování (NGS) a personalizovaná medicína.
  3. Biotechnologie a molekulární diagnostika – CRISPR a genové editace, pokročilé PCR testování.
  4. Lab-on-a-Chip technologie – miniaturizace diagnostiky a POCT.
  5. Automatizace a robotika.
  6. IoT a cloudové technologie.
  7. Pokročilé zobrazování a biosenzory – optické a elektronické biosenzory, vylepšená fluorescenční mikros, MS.
  8. Telemedicína a vzdálené monitorování – testování na dálku + telemedicínské platformy.