
Automatizací a technologiemi proti stárnutí
Další část workshopu byla zaměřená na stárnutí populace a problémy, které to zdravotní péči přináší a kterých je samozřejmě mnoho. Problém je obzvlášť v počtu laboratorních pracovníků, kterých je málo a často jsou na hranici vyhoření. Mladých pracovníků je stále méně a nepředpokládá se, že by se stav výrazněji zlepšoval. Jak tento problém řešit? Jedním z klíčových nástrojů je automatizace. Automatizované linky, digitalizace, analýzy dat, počítačové vidění, robotická automatizace – cokoliv, co lidem umožní věnovat se přímo pacientům a nikoli administrativním a rutinním úkonům.
V České republice je podle Kateřiny Sikorové ještě mnoho co zlepšit, a do budoucna to také bude třeba. Studenti o laboratorní práci nejeví větší zájem a se stárnoucí populací bude technologická modernizace laboratoří v podstatně nutná, a to jak u velkých, tak středních a malých pracovišť.
Velkým tématem jsou také digitální dvojčata. Koncept, který se už desetiletí používá ve stavebnictví a v průmyslu. Ve zdravotnictví může digitální dvojče simulovat anatomické a biologické vlastnosti jedince. Na základě velkého množství dat zpracovaného umělou inteligencí mohou lékaři nasimulovat potenciální léčbu a sledovat reakci digitálního dvojčete a podle toho případně upravit skutečnou léčbu poskytovanou pacientovi.
Jde o multioborovou snahu, která vyžaduje práci hned v několika odvětvích. Je například nutné zajistit velká cloudová úložiště, kam se data budou ukládat a zajistit jejich dostatečnou kybernetickou ochranu. Dále je nutné řešit například etické a právní otázky. Implementace digitálních dvojčat je startovním bodem pro skutečně personalizovanou medicínu, takovou, která bude stavěná na jednotlivci.

Mikroobjemová technologie
Kateřina Sikorová se také vrátila, aby promluvila o mikro-objemové technologii. Mikroobjemová technologie je součástí portfolia Atellica už dlouho, technologický vývoj ji však neminul. Díky změnám hardwaru se zlepšila kvalita, rychlost a efektivita. Mikroobjemová technologie vezme padesát mikrolitrů primárního vzorku na jeden alikvot, který posléze zůstane v dilučním kruhu do doměření.
Z jednoho alikvotu lze zajistit až patnáct fotometrických metod a stačí pouze jeden náběr z primární zkumavky. Zkumavka je okamžitě uvolněná, zatímco alikvot zůstává k dispozici pro další testování. Vše se odehrává automaticky, takže zkumavka je skvěle chráněna před rizikem kontaminace a šetří se drahocenný čas. Technologie je přitom relativně jednoduchá, takže lze snadno uzpůsobit pro potřeby každé laboratoře. Informacemi nabitý workshop byl důstojným zahájením sympozia, který bezpečně ukázal, jak moc může aktuální překotný technologický vývoj pomoci i našemu zdravotnictví.

V čem je budoucnost laboratorní medicíny?
- Umělá inteligence a strojové učení – automatizace analýz, diagnostické nástroje využívající AI a ML.
- Genomika a sekvenování DNA – pokročilé sekvenování (NGS) a personalizovaná medicína.
- Biotechnologie a molekulární diagnostika – CRISPR a genové editace, pokročilé PCR testování.
- Lab-on-a-Chip technologie – miniaturizace diagnostiky a POCT.
- Automatizace a robotika.
- IoT a cloudové technologie.
- Pokročilé zobrazování a biosenzory – optické a elektronické biosenzory, vylepšená fluorescenční mikros, MS.
- Telemedicína a vzdálené monitorování – testování na dálku + telemedicínské platformy.
