„Díky tříteslové magnetické rezonanci nyní můžeme provádět zobrazení detailů, která dříve nebyla možná.“
Magnetická rezonance 3T
Moderní skener magnetické rezonance Magnetom Vida s indukcí magnetického pole tři tesla umožňuje provádění výkonů v kvalitě, kterou není možné provádět na přístrojích s indukcí magnetického pole 1,5 T. Zobrazuje drobnější struktury a u běžných vyšetření zkracuje dobu jejich trvání. Snímky získané pomocí magnetické rezonance poskytují nejlepší rozlišení měkkých tkání ze všech zobrazovacích metod. Výsledky MR vyšetření jsou využívány nejen pro obvyklou diagnostiku, ale také např. pro neurochirurgickou navigaci během operace, a to zejména u operací mozkových nádorů.
„Na pořízení třetího přístroje jsme pracovali několik let, přičemž jsme usilovali právě o tříteslovou konfiguraci, kterou jsme dosud neměli,“ vysvětluje profesor Miroslav Heřman. „Pro většinu standardních výkonů přístroj s indukcí pole 1,5 T postačí. My jsme ale fakultní i krajská nemocnice, avtak provádíme ivvyšetření a výkony, kde je zapotřebí opravdu detailní zobrazení. A v tom je tříteslový skener nenahraditelný. Jsem velmi rád, že jej konečně můžeme pacientům nabídnout.“
I když ve FN Olomouc mohli jeden z MR přístrojů s indukcí pole 1,5 T již dříve vyměnit za výkonnější, primárním cílem Radiologické kliniky bylo právě pořízení dalšího – a tedy třetího přístroje. Spektrum vyšetřených tvoří z 94 % pacienti indikovaní ve fakultní nemocnici. Zbylých 6 % představují pacienti z nemocnic či jiných pracovišť v okolí.
„Dvě magnetické rezonance nám již nestačily k tomu, abychom pokryli v rozumné lhůtě dané počty pacientů. Proto jsme chtěli samostatný třetí přístroj a v tomto případě tedy rovnou tříteslový,“ doplňuje profesor Heřman.Všechny tři instalované magnetické rezonance jsou od společnosti Siemens Healthineers, což velmi oceňuje personál, který přístroje obsluhuje. „Systém a ovládání všech je založený na stejném principu, což práci s přístroji usnadňuje. Některé novinky v ovládání zde postupně přibývají, ale stále jde o stejný systém a stejnou logiku. Je to jedna z věcí, kterou si chválíme,“ říká profesor Heřman.
„Jsme rádi, že máme ARTIS Icono v Česku jako první. Naše zkušenosti
s ním jsou velmi dobré a potvrzují správnost naší volby.“
Kvalitní obraz s nízkou dávkou
Významnou součástí radiologického pracoviště FN Olomouc je intervenční radiologie. V oblasti stentgraftů břišní i hrudní aorty jsou pracovištěm, které provádí výkony v největší šíři. Mnohé druhy výkonů zde dokonce zavádějí v České republice jako první. „Můžeme se pochlubit i dalšími specifickými výkony intervenční radiologie a jsem rád, že naši intervenční radiologové jdou dopředu v souladu s aktuálními trendy,“ vysvětluje profesor Heřman.
Pro takto náročné výkony je potřeba mít odpovídající technické vybavení. Proto byl v rámci rekonstrukce oddělení pořízen nový angiografický přístroj Artis Icono, který nahradil již dosluhující a v některých směrech nevyhovující starší přístroj. Artis Icono od Siemens Healthineers byl ve FN Olomouc instalován v České republice poprvé. Jedná se o moderní angiografický systém s podlahovým stativem a mimořádně pohyblivým ramenem, které umožňuje provádět cévní výkony s pokr ytím pacienta od hlavy až k patám v délce 2,1 metru a radiální přístup s vynikajícím rozsahem bočního pokrytí 1,9 metru.
Pod angiografickou kontrolou jsou prováděny miniinvazivní intervenční výkony na cévním řečišti, které se na pracovišti intervenční radiologie Fakultní nemocnice Olomouc provádějí v kompletním spektru. Nová technika dovoluje přesnější zobrazení i drobnějších struktur při snížení dávky záření jak pro pacienta, tak pro zdravotnický personál.
„Základní požadavek byl, aby přístroj poskytoval co nejkvalitnější obraz s co nejnižší dávkou. V případě angiografie nejen pro pacienty, ale i pro poměrně velké množství personálu, který během vyšetření musí být ve vyšetřovně fyzicky přítomen,“ vysvětluje profesor Heřman. Dalším parametrem byla cena. Hledali proto přístroj, který by tyto představy splňoval, a Artis Icono se ukázal jako nejlepší volba.
„Jsme rádi, že máme tuto novinku v Česku jako první. Naše zkušenosti jsou velmi dobré a správnost naší volby potvrzují. Obraz je mnohem lepší, než na jaký jsme byli zvyklí. Máme velmi kvalitní výsledky a dávky jsou nízké. Takže v obou těchto směrech se jednalo o dobrou volbu.“
Tři otázky pro Miroslava Heřmana
Součástí moderních diagnostických technologií se stává umělá inteligence a virtuální realita. Je to podle vás budoucnost oboru, nebo spíš momentální móda?
Když se objeví nějaká nová metoda, je obecná tendence ji používat. Pak vlna nadšení někdy opadne a mimo výhod se zjišťují i možné minusy. V případě umělé inteligence si ale myslím, že své opodstatnění již prokázala a moderní technologie se bez ní neobejdou. Neustále se zlepšující schopnost analýzy obrovského množství dat je fascinující.
Využíváte umělou inteligenci při práci?
Rozhodně ano. Všechny naše nové diagnostické přístroje nějakým způsobem umělou inteligenci využívají. Ať se již jedná o virtuální asistenty, kteří pomáhají radiologickým asistentům nastavit přístroj před skenováním, nebo algoritmy pomáhající z naměřených dat rekonstruovat CT skeny či programy, které pomáhají radiologům stanovit diagnózu. Už delší dobu nám při virtuální CT kolonoskopii systém označuje místa, na které se má radiolog soustředit. Zkoušeli jsme i demoverzi softwaru na hodnocení snímku hrudníku. U jednodušších případů fungovala dobře, ale u pacientů s více nálezy na snímku nebyly výsledky dobré. Prozatím.
Jsou podle vás tedy moderní technologie budoucností medicíny?
Do značné míry ano. Domnívám se, že technika opravdu v mnoha ohledech člověka předežene, i když uznávám, že do této problematiky vstupuje otázka etiky. Ovšem pokud je zde možnost, aby technologii někdo kontroloval, nevidím v tom problém, na právních otázkách se intenzivně pracuje. Jestliže umělá inteligence vyhodnotí, že nález je s 95procentní pravděpodobností maligní a s 5procentní benigní, bude to rozhodně přesnější, než když „živý“ lékař případ vyhodnotí jako „pravděpodobně maligní“. Já jsem přesvědčen, že v radiologii k obrazové dokumentaci a čtení obrazu umělá inteligence patří. Pokud přístroj dostane správná data, tak bude přesnější než člověk. Myslím si, že umělá inteligence postupně zasáhne do všech oblastí medicíny a že se postupně prosadí. Jediné, co tomu trochu chybí, jsou vztahy a vazby. To, co lidský mozek do procesu přidá navíc. Nasbírat velké množství dat, která se stále mění, protože se neustále objevují nové nemoci a nové skutečnosti, bude samozřejmě trvat. Ale když se za pochodu učí i člověk, tak proč ne umělá inteligence?