Při procházení nemocnicí jsme si všimli, že usilovně rekonstruujete.
Naše nemocnice je logisticky a stavebně hodně zastaralá. Běžně používáme budovy, které byly kolaudovány kolem roku 1900, takže sice stále nějak slouží svému účelu, ale jejich funkčnost a komfort je už daleko za zenitem. A my teď chceme celý areál posunout do třetího tisíciletí. Naštěstí máme jasnou vizi, jak by měla nemocnice vypadat řekněme v roce 2050, a tímto směrem v rámci čtyř etap postupujeme. Jen letos do modernizace areálu a nákupu přístrojů investujeme přes 1,3 miliardy korun.
Jak taková nemocnice v roce 2050 bude vypadat? Předpokládám, že velký důraz kladete na energetickou nenáročnost.
Jednu pasivní budovu už máme. A protože se řídíme pravidlem: „co se nám osvědčilo, to použijeme znovu“, snažíme se záměr ještě vylepšit. Takže každá rekonstruovaná budova má vyšší standard, i co se týká energetické pasivity nebo uhlíkové stopy. Ve srovnání s původními budovami je energetická náročnost na plochu u těch nových až desetkrát menší.
Promění se také péče o pacienta?
Samozřejmě, pacienti jsou pro nás priorita. Modernizujeme tedy i některé procesy, bezpečnost a kvalitu poskytované péče. Snažíme se proměňovat sto let starý areál tak, aby veškerá péče byla centrovaná kolem pacienta. Nejlépe je to vidět na operačních sálech. Dnes máme na různých pracovištích dislokováno přes 25 operačních sálů. Po dokončení rekonstrukce budeme provozovat pouze tři sálové komplexy. Všechny se standardní návazností na dospávací pokoj a jednotku intenzivní péče. V zásadě kromě těchto tří komplexů nebude žádný jiný chirurgický sál.
„Budoucnost medicíny je v digitalizaci.“
Počítáte v nových sálech i s moderními technologiemi?
S těmi pracujeme už teď. Jak běží medicínský vývoj dopředu, tak na to musí navazovat infrastruktura nemocnice. Máme například jeden plně vybavený hybridní sál a velmi rychle budeme muset vytvořit druhý, abychom mohli v rámci jedné anestezie udělat potřebný chirurgický výkon, radiologický výkon a další činnosti, které jsou dnes možné a pro pacienta potřebné.
Máme také jednoho operačního robota a jsme už na hranici jeho výkonnosti. Ročně provedeme přes 500 robotických výkonů a potřebovali bychom druhého. Kromě toho máme tři nové lineární urychlovače pro onkologickou léčbu, zrovna stavíme nové PET/CT centrum, pořídili jsme MR přístroj s 3T magnetem. Všechny přístroje jsou v nejvyšších generacích a s nejnovějším softwarem.
Jak podle vás bude vypadat nemocnice budoucnosti?
Jedním z pilířů je digitalizace. My například chceme během několika let přejít k bezpapírové nemocnici. Spolu s překlopením papírové dokumentace do elektronické pak hodláme sjednotit a zjednodušit všechny procesy, prostup pacienta nemocnicí, návaznost jednotlivých vyšetření a podobně.
Současně se těšíme, že počítače budou schopny naše postupy kontrolovat, najít případné chyby nebo odhalit možná riziková místa, kde je potřeba zvýšené opatrnosti. Nebo budou lékařům třeba i radit, podle toho, jaké má pacient symptomy a výsledky různých testů. Tady musím přiznat, že medicínské prostředí je konzervativní a ne všichni digitalizaci vítají a vidí v ní přínosy. Mnozí třeba radši pracují s papírovou dokumentací. Z mého pohledu je to ale jasná výzva, jak posunout nemocnici na vyšší kvalitativní úroveň.
Vaše nemocnice také založila Národní telemedicínské centrum, takže k moderním technologiím máte skutečně blízko.
Telemedicína je trend, který nezastavíte. Otázka nezní, zda ano nebo ne, ale kdy a v jakém rozsahu. V rámci našeho telemedicínského centra se snažíme uvádět do praxe první telemedicínské aplikace a musím říct, že fungují a stávají se běžnou součástí léčebné a diagnostické péče. Průkopníkem je v tom I. interní kardiologická klinika, ale už se to rozšiřuje na další obory. Někomu se může zdát, že ten postup je pomalý a dosahuje to zatím na malý zlomek pacientů. Podle mě je důležité tu cestu prošlapávat a hledat místa, kde dává nasazení smysl a kde posouvá možnosti současné medicíny.
Výzkum je i jednou z oblastí, kde FN Olomouc spolupracuje se společností Siemens Healthineers. Jak spolupráce probíhá?
Učinili jsme základní krok, kterým je podpis globální vědecké smlouvy o spolupráci mezi oběma organizacemi. Na jejím základě budeme určovat oblasti spolupráce a definovat je dle společné potřeby a záměru. Siemens Healthineers spolupracuje v oblasti vědy a výzkumu s nejvýznamnějšími světovými radiologickými pracovišti, jsme tedy velmi rádi, že jsme se i my mohli stát součástí tohoto prestižního společenství.
Na přístroje Siemens Healthineers mám od našich odborníků pozitivní zpětnou vazbu. Je proto potěšující, že i FN Olomouc je ve světě vnímána jako seriózní instituce a v budoucnu se budeme moci zapojit do mezinárodních výzkumných projektů. Přispívá to nejen k rozvoji medicíny, ale i k odbornému růstu našich zaměstnanců.
Všechny nemocnice nabraly kvůli covidu skluz s operativou. Myslíte, že nám ho moderní technologie pomohou dohnat?
Nové technologie bezpochyby zkvalitňují diagnostiku i léčebnou péči, ale jejich nasazení nevede k časové úspoře. České zdravotnictví je, co se technického vybavení nebo odbornosti pracovníků týká, plně srovnatelné s nejvyspělejšími státy a medicína navíc postupuje velkými kroky dopředu. Přesto si myslím, že největší vliv na své zdraví má každý člověk ve svých rukou. A v tom vidím největší problém současné společnosti, že málo zdůrazňujeme, že sami svým životním stylem nejlépe ovlivníme, kolika let a v jakém zdravotním stavu se dožijeme. Moderní medicína nám v tom pak jen pomůže.