IKEM na technologické špičceInstitut klinické a experimentální medicíny má na svém kontě mnohá prvenství. V letošním roce k nim přibyla další tři. IKEM se stal první českou nemocnicí, která si v soutěži zakoupila fotonové CT. Je také prvním pracovištěm na světě, jež pro plánování operací využívá virtuální realitu. A spouští projekt CarDia – Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. „Mám obrovské štěstí na kolegy. Jejich erudice, vize a touha posouvat medicínu dál jsou fascinující. Jen díky nim patříme nejen do české, ale i světové první ligy,“ říká Ing. Michal Stiborek, ředitel IKEM.

CZ TREND 22_2_5 IKEM Stiborek
Ing. Michal Stiborek, ředitel IKEM 

Jak se daří vaší nemocnici?

Myslím, že se nám daří velmi dobře. IKEM nebyl během pandemie primárně „covidová“ nemocnice, takže u nás nedošlo k žádnému omezení nebo přerušení péče. Bohužel celkově došlo během covidu u řady pacientů k zanedbání prevence nebo včasné léčby, a tak se nyní potýkáme se zvýšením počtu pacientů, jejichž onemocnění za uplynulé dva roky progredovalo natolik, že potřebují naši specializovanou péči.

V IKEM ale počet výkonů i bez covidu rok od roku stoupá a přestává nám stačit kapacita. I když se věnujeme jen velmi úzkému segmentu zdravotní péče, kde je rozhodující kvalita a ne kvantita, stejně ta čísla rostou. Když jsem před 12 lety nastoupil, provádělo se necelých 300 transplantací ročně, teď jich děláme 550. Jsme na maximu naší kapacity, a proto budujeme nové prostory.

Jak stavba nových pavilonů pokračuje?

Pavilony G1 a G2 rostou s malým zpožděním oproti původnímu plánu. I tak to ale považuji za mimořádný úspěch.

Ani covidová omezení vás v tomto nijak nezbrzdila?

Ne, ale co nás brzdí právě teď, je nedostatek stavebních materiálů a nárůst jejich cen a cen stavebních prací. Řešení je komplikované, protože jsme státní organizace a jakékoliv změny proti původnímu rozpočtu musíme mít skutečně dobře právně ošetřeny. Složité je to i pro našeho zřizovatele Ministerstvo zdravotnictví ČR a já musím všem zúčastněným poděkovat, že se nám opravdu snaží pomoci. Stavba nových pavilonů je součástí strategických vládních investic, což znamená, že není financována z běžných operačních programů, ale schvaluje ji přímo vláda. Jakákoliv změna tedy musí projít přes Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí a případně se k tomu vyjadřuje celá vláda.

Zvládáte tak náročný projekt administrovat sami nebo vám někdo pomáhá?

S administrativní a investiční supervizí nám pomáhá společnost Transparency International. Oslovili jsme je s žádostí o dozorování této zakázky již před zahájením projektu. Chtěli jsme mít stoprocentní jistotu, že všechny procesy proběhnou správně a my nebudeme muset v průběhu stavby, ani po jejím dokončení, řešit žádné připomínky.

To není úplně běžný postup…

Není, ale nám se rozhodně vyplatil. Transparency International pojala naši stavbu jako svůj pilotní projekt v rámci České republiky a první tohoto dosahu.

Kdy plánujete slavnostní zahájení provozu? 

Na začátku roku 2024. Zároveň se těšíme na novou zastávku na plánované trase metra D, která by měla sloužit návštěvníkům IKEM a Thomayerovy nemocnice. Dobrou dostupnost by měla posílit i plánovaná tramvajová linka, která by měla končit naproti areálu nemocnice.

Ing. Michal Stiborek 

Co v nových pavilonech bude?

Základním prvkem bude nový urgentní příjem a na něj navazující provozy, jako jsou metabolická JIP, operační sály, angiologická pracoviště, cévní JIP nebo 56 nových lůžek. To se v porovnání s jinými nemocnicemi může na první pohled zdát jako malé množství, ale pro nás to znamená významné navýšení kapacity, neboť nyní jich máme 315.

Nezbytnou součástí moderní nemocnice jsou i moderní technologie… 

To stoprocentně! A my máme velké štěstí, že se nám daří být na špičce i v této oblasti. Naším nejnovějším přírůstkem je fotonové CT Naeotom Alpha, které opravu dramaticky posunulo kvalitu zobrazení. Můžeme tak našim pacientům nabídnout tu nejlepší možnou diagnostiku. Kromě zlepšení v medicínské rovině ale od nového přístroje očekáváme, že nám v rámci kardiovaskulární specializace otevře dveře do první ligy mezinárodní vědecké spolupráce. Na konci prázdnin jsme také jako třetí na světě a první v Evropě uvedli do provozu novou diagnostickou metodu Molekulární mikroskop MMDx. Ten měří genovou expresi v biopsiích transplantovaných orgánů a pomáhá odhalit případnou rejekci orgánu dříve, než se projeví.

Úspěchy slavíte i s plánováním operací ve virtuální realitě. 

Ano, to je zcela nová oblast, které se věnujeme zhruba dva roky. A jsme první pracoviště na světě, které tuto metodu zavedlo. Máme skvělé IT oddělení, které rozvíjí datové centrum a aktivně spolupracuje s lékaři na digitalizaci medicíny. Prvotní impulz přišel od docenta Jiřího Froňka, přednosty Kliniky transplantační chirurgie IKEM, který provádí ty nejsložitější operace a potřeboval pro plánování výkonů modely. Díky zapojení mladého vývojáře počítačových her Davida Sibřiny společně vyvinuli aplikaci s využitím VR. Základem jsou data z CT a MR, která vytvoří virtuální 3D model, který je možné prohlížet ze všech stran a úhlů.

Obrovskou výhodou tohoto způsobu zobrazení je možnost paralelně studovat model ve více lidech a na různých místech v reálném čase. Konzilium lékařů před složitou operací tak může tvořit tým odborníků nejen z IKEM, ale i z jiných pracovišť po celém světě.

Letos jste zahájili také nový projekt CarDia. Co obnáší? 

Jedná se o historicky největší vědecký tuzemský projekt v oblasti diabetu a kardiovaskulárních onemocnění, který sdružuje pět center vědecké, výzkumné a klinické excelence s cílem uvádět výsledky výzkumu přímo do klinické praxe. Nese název Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění a z prostředků Evropské unie jsme na něj získali jednu miliardu korun na tři a půl roku. Hlavním řešitelem tohoto projektu a koordinátorem je prof. Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM.

V rámci projektu budou zúčastněné instituce společně pracovat na vývoji nových léků i větším zapojení moderních technologií. Doufáme, že se nám díky tomu podaří ještě lépe pomáhat pacientům s civilizačními chorobami, které mají na svědomí ročně desetitisíce lidských životů.