Plná laboratorní automatizace ve FN OlomoucV laboratořích Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc je od začátku letošního roku v provozu plně automatická linka (Total Laboratory Automation – TLA), nový robotický systém Aptio Automation a analyzátory Atellica Solution. Náročná rekonstrukce a instalace nových systémů se vyplatila.

„Vzhledem k počtu vyšetření, který rok od roku narůstá, jsme chtěli moderní plně automatickou vysokokapacitní linku, která nám umožní minimalizovat podíl manuální práce laborantů a co nejvíce zrychlit a zefektivnit naší práci,“ vypočítává RNDr. Jitka Prošková.

Oddělení klinické biochemie FN Olomouc je komplexním laboratorním pracovištěm, které provádí základní, speciální i raritní vyšetření. Analyzuje biologický materiál převážně z klinických oddělení a ambulancí FN Olomouc, a to v nepřetržitém provozu, přibližně s třetinou statimových vzorků. V menším rozsahu zpracovává požadavky lékařů i z jiných zdravotnických zařízení olomouckého regionu. Součástí oddělení je také laboratoř, která se zabývá dědičnými poruchami metabolizmu. Ta zpracovává vzorky z novorozeneckých a dětských oddělení všech moravských regionů. Ve všední dny tak příjmem projde více než 1700 vzorků denně. O víkendech a svátcích jde o cca 400 vzorků každý den.

Kromě této rutinní laboratorní činnosti se pracovníci Oddělení klinické biochemie zabývají výukou žáků SZŠ/VoZŠ a studentů Lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Pracoviště také poskytuje postgraduální výuku SŠ a VŠ pracovníků oboru klinické biochemie a podílí se na výzkumných projektech

Plán rekonstrukce musel počítat s výše uvedenou pracovní zátěží a také s tím, že v dohledné době bude docházet k dalšímu nárůstu vyšetření. Dále nesměl přerušit práci laboratoře, protože pacienti nemohou čekat několik týdnů, než si nemocnice zrekonstruuje laboratoř.

Původní analyzátory byly přesunuty do suterénu a veškeré vzorky se musely od příjmu přenášet po schodech k přístrojům a zpět. „Rekonstrukce proběhla nejen za plného provozu, ale ještě v době covidové pandemie,“ uvádí všechny překážky RNDr. Jitka Prošková. „Několik měsíců jsme museli snášet nadměrný hluk a prach, a ještě se potýkat s nemocností a karanténami našeho personálu i pracovníků dodavatele.“

Před instalací nové linky bylo potřeba vybourat několik příček a připravit velkorysý prostor 32 metrů dlouhý, šest metrů široký, samozřejmě plně klimatizovaný, s novými rozvody elektřiny a destilované vody. Do tohoto prostoru pak byl umístěn systém Aptio Automation o délce 27 metrů a analyzátory Atellica Solution od Siemens Healthineers.

„Do linky máme připojeny celkem tři biochemické moduly a dva vysokokapacitní imunochemické moduly,“ uvádí vedoucí Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc RNDr. Jitka Prošková. „Díky tomu provádíme v podstatě celé spektrum biochemických vyšetření – od základních jako jsou jaterní testy, testy renálních funkcí nebo vyšetření lipidů, přes kardiální markery, stanovení většiny hormonů, zánětlivých markerů, léčiv až po vysoce speciální jako je výpočet ELF skóre pro odhalení jaterní fibrózy.“

Jako první v České republice využívají nejen samotný software analyzátorů a linky Aptio, ale také middleware Atellica Data Manager a nadstavbový software k lepšímu řízení a optimalizaci procesů Atellica Process Manager. Díky němu mohou laboranti, analytici a lékaři z jednoho místa sledovat celý průchod analyzovaného vzorku systémem. Podle potřeby tak mohou ze své kanceláře ovládat všechny analyzátory, zadat opakování analýzy nebo sledovat různé statistiky.

Samotný kontakt laborantů se vzorkem je minimální, systém pracuje samostatně. V průběhu analýz lze přidávat další reagencie a pomocné roztoky za plného provozu. Atellica Process Manager navíc zobrazuje v reálném čase přehled o všech procesech v laboratoři. Každý oprávněný uživatel tak okamžitě získá přehled o počtu vzorků, čase zpracování, podílu problémových vzorků a další důležité informace. Analytické systémy disponují chlazeným prostorem s uloženými kalibračními a kontrolními materiály, které jsou bez zásahu obsluhy posílány v daný čas k analýzám. Obsluhující personál pak jen vyhodnotí výsledky kontrol. Celý proces kalibrace a kontroly je výrazně zjednodušen.

Instalace moderních přístrojů si samozřejmě vyžádala nejen stavební úpravy, ale také zaškolení personálu. A vyladění všech procesů. „Na nových linkách jsme museli provést verifikace všech cca 80 metod a porovnat hodnoty získané původními a novými přístroji. U několika metod došlo k významným změnám vydávaných výsledků i ke změně jejich interpretace,“ vyjasňuje prvotní problémy RNDr. Jitka Prošková.

Na nové způsoby analýz si museli zvykat také lékaři fakultní nemocnice, stejně jako externí klienti. Jednou z největších změn byl například přechod z vysoce senzitivního kardiálního Troponinu T na vysoce senzitivní Troponin I. Dále došlo k velkým změnám například u vyšetření feritinu, testo-steronu, interleukinu-6, kyseliny listové nebo protilátek proti tyreoperoxidáze.

Každá instalace takto náročné technologie vyžaduje na počátku čas na vyladění detailů k naprosté spokojenosti nových uživatelů. „I u nás se v počátku vyskytly technické i analytické zádrhele,“ vzpomíná RNDr. Jitka Prošková. „Nicméně musím pochválit servisní techniky i aplikační a IT specialisty firmy Siemens Healthcare za plné nasazení, s jakým problémy řešili. Naše požadavky a počáteční představy byly splněny.

“Svou roli ve funkčnosti systému hrají samozřejmě také postupně nabývané zkušenosti obsluhy. Mezi netradiční požadavky, které museli technici při uvádění do provozu řešit, můžeme zařadit třeba možnost tisku alikvotačních štítků mimo linku. Vyžadovalo to sice naprogramování této funkce na zakázku, nakonec ale byla zprovozněna k plné spokojenosti pracovníků FN Olomouc.

Hlavní náplní práce laboratoře klinické biochemie je provádění analýz pro Fakultní nemocnici Olomouc. Vytíženost linky se ale v průběhu dne výrazně mění. Nejvíce vzorků dorazí během rána mezi šestou a osmou hodinou, kdy se pacienti obvykle dostavují k odběrům na lačno. V areálu nemocnice funguje potrubní pošta, která do laboratoře v tomto období dopraví více než 500 vzorků. Jak již bylo řečeno, celková denní zátěž se v pracovních dnech pohybuje kolem 2000 vzorků.

Zhruba 30 procent z nich je označeno jako urgentní. Tyto tzv. statimové vzorky jsou upřednostněny nejen v samotných analyzátorech, ale mají přednost i při centrifugaci a alikvotaci. Doba odezvy (TAT) většiny imunochemických vyšetření se instalací nové linky zkrátila z 18 minut na 11 minut. Díky tomu se výrazně zkrátil i čas od přijetí vzorku laboratoří do exportu výsledků k čekajícímu lékaři. Nyní je medián času u statimových vzorků přibližně 48 minut a pouze 2,5 % výsledků není vydaných v limitu. Většinou z důvodu ředění nebo opakování analýz.

Jelikož nemocnice, pod kterou Oddělení klinické biochemie spadá, má v názvu přídomek „fakultní“, podílí se laboratoř samozřejmě také na výuce. „V rámci výuky na přírodovědecké a lékařské fakultě Univerzity Palackého zajišťujeme výuku klinické biochemie, laboratorní diagnostiky a aplikované statistiky, a to jak v českém, tak anglickém jazyce,“ osvětluje RNDr. Jitka Prošková. Díky moderním analytickým přístrojům, které v Olomouci v lednu instalovali, se mohou studenti během studia seznámit i s moderním a plně automatizovaným pracovištěm.

Součástí Oddělení klinické biochemie je také Laboratoř dědičných metabolických poruch, jak již bylo zmíněno, a hlavně tato laboratoř je dlouhodobě zapojena do celé řady českých i mezinárodních projektů. „V rámci metabolomiky a lipidomiky se v současné době zaměřujeme na klinické využití u rakoviny plic, ledvin, slinivky břišní v rámci týmu prof. Ing. Michala Holčapka, Ph.D., z Univerzity Pardubice či rakoviny prsu v týmu prof. MUDr. Zdeňka Zadáka, CSc., z Fakultní nemocnice Hradec Králové,“ uvádí prof. RNDr. David Friedecký, Ph.D.

Další výzkumné oblasti zahrnují ischemickou chorobu srdeční, zánětlivé procesy v synoviální tekutině, hyperurikémie nebo tauopatie. Výzkumnými partnery těchto projektů jsou nejen domácí týmy z FN Olomouc, ale i z FN Motol, Revmatologického ústavu či ze Slovenské akademie věd v Bratislavě.

„Sami se pak mimo výše uvedeného zaměřujeme na zavádění nových multikomponentních metod pro rychlou diagnostiku vrozených enzymopatií a využití metabolomiky pro hledání nových biomarkerů v této oblasti,“ uzavírá impozantní výčet profesor Friedecký.