HAD 16:9

Reportáž z prvního ročníku Horbaczewského analytického dneNa konci března proběhl v Praze proběhl první ročník Horbaczewského analytického dne – odborné konference věnované vývoji klinické biochemie a laboratorní diagnostiky. Vzpomínka na zakladatele české lékařské chemie prof. Jana Horbaczewského se v prostorách III. interní kliniky VFN a 1. LF UK spojila s pestrým programem přednášek, které nabídly pohled do historie oboru i jeho současné proměny.

První ročník Horbaczewského analytického dne, pořádaný 26. března 2025 v nádherných prostorách Charvátova sálu III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze, se stal mimořádným setkáním odborníků nejen z oblasti biochemické analytiky. Akce nesoucí jméno profesora MUDr. Jana Horbaczewského si kladla za cíl nejen připomenout historické milníky klinické biochemie, ale také nabídnout prostor pro sdílení současných poznatků a výhledů do budoucna.

Celodenním programem provázela a záštitu nad konferencí převzala doc. Ing. Drahomíra Springer, Ph.D., vedoucí úseku imunoanalytických metod Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK v Praze. Za odborného garanta byl přizván prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, někdejší rektor Univerzity Karlovy a významná osobnost české akademické i laboratorní scény. Organizátorem a hlavním partnerem celého dne byla společnost Siemens Healthineers, která se významně podílela na realizaci celé konference.

Pojmenování akce po profesorovi Horbaczewském nebylo náhodné. Tento ukrajinský rodák, který od roku 1883 působil v Praze a sehrál klíčovou roli při vzniku české lékařské chemie, byl výraznou vědeckou osobností evropského významu. Hovořil plynně několika jazyky, významně přispěl k rozvoji výuky chemie na lékařské fakultě a ve své vědecké práci se zaměřoval zejména na metabolismus purinů a syntézu kyseliny močové – objev, který ve své době pomohl vyvrátit tehdejší vitalistické představy o fungování živých organismů. Jeho čtyřdílná učebnice Chemie lékařská se stala základním kamenem výuky biochemie v českých zemích. Horbaczewského přínos pro obor přesahoval hranice tehdejšího Rakousko-Uherska a výrazně ovlivnil celé generace lékařů a vědců.

Není tedy divu, že program se nesl v duchu pocty jeho odkazu i oslavě vývoje, kterým si klinická biochemie prošla. Přednášejícími byli přední čeští odborníci z různých oblastí laboratorní medicíny, kteří nabídli historické, odborné i osobní reflexe proměn biochemické analytiky:

  • prof. MUDr. Stanislav Štípek, DrSc. přiblížil osobnost Horbaczewského jako zakladatele české lékařské chemie,
  • prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA prezentoval vývoj metody stanovení izoenzymů amylázy,
  • doc. MUDr. Zdenka Límanová, CSc. připomněla rané etapy hormonální imunoanalýzy na III. interní klinice,
  • doc. RNDr. Kristian Šafarčík, Ph.D. přidal osobní pohled na více než padesát let laboratorní praxe,
  • RNDr. Ladislava Rozprimová, CSc. shrnula vývoj imunochemických metod,
  • doc. RNDr. Petr Štern, CSc. se věnoval historii vzdělávání nelékařů,
  • PharmDr. Miroslav Srna se věnoval začátkům laboratorních informačních systémů,
  • Ing. Jaroslava Vávrová, Ph.D. pohovořila o vývoji elektroforézy,
  • RNDr. Bedřich Friedecký, Ph.D. nabídl detailní ohlédnutí za vývojem kontroly kvality,
  • prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. promluvil o významu imunoanalýzy,
  • a Mgr. Martina Bunešová, MBA s Mgr. Miloslavou Kapustovou zdůraznily význam profese zdravotního laboranta.

Diskuse o historických technikách se tak plynule přelévaly do otázek současnosti – o automatizaci, digitalizaci a blížící se nové revoluci v podobě umělé inteligence. Ačkoliv se technologie mění, základní hodnoty laboratorní práce zůstávají: pečlivost, odbornost, důslednost, odpovědnost a celoživotní vzdělávání.

První ročník Horbaczewského analytického dne tak nejen připomněl vědecký odkaz výjimečné osobnosti, ale také vytvořil prostor pro vzájemné propojení odborníků a sdílení inspirace. Jak zaznělo v závěru, právě taková setkání jsou důkazem, že česká biochemie má nejen bohatou minulost, ale i slibnou budoucnost.