Pro investoryPro médiaCOVID-19
  1. Home
  2. Novinky & Stories
  3. Když si klinik a analytik rozumějí, je to pro pacienta vždy výhra
doc. Drahomíra Springer

Když si klinik a analytik rozumějí, je to pro pacienta vždy výhraDoc. Ing. Drahomíra Springer, Ph.D., předsedkyně ČSKB ČLS JEP, dlouhodobě upozorňuje na to, že moderní laboratorní medicína nestojí jen na technologiích a metodách, ale především na kvalitní komunikaci mezi laboratoří a klinickou praxí. Zeptali jsme se jí, jak dnes vnímá stav oboru, jeho budoucnost i postavení analytiků v systému zdravotní péče.

Co je podle Vás dnes největším tématem klinické biochemie?

Za nejdůležitější považuji stále totéž: spolupráci mezi kliniky a laboratořemi. A neplatí to jen pro klinickou biochemii, ale pro všechny laboratorní obory. Můžeme mít špičkové metody, výborné analyzátory i kvalitně nastavené procesy, ale pokud mezi laboratoří a klinickou praxí nefunguje komunikace, ztrácí se část potenciálu, který laboratorní medicína má.

Právě proto považuji odborné konference za velmi důležité. Umožňují ukázat, že v laboratořích pracují vysoce kvalifikovaní odborníci s hlubokou znalostí metodik i jejich interpretace. Ve chvíli, kdy se klinik a analytik znají a mají mezi sebou přirozený profesní kontakt, je pak mnohem jednodušší řešit konkrétní diagnostické situace rychle a věcně.

Myslíte si, že se tato situace postupně zlepšuje?

Ano, myslím, že právě takové akce jsou správnou cestou. Vnímám to i jako jeden ze svých profesních úkolů – ať už v rámci odborné společnosti, nebo vzdělávání – posilovat komunikaci a vytvářet vazby mezi lidmi napříč obory.

Laboratorní medicína se velmi rychle vyvíjí. Analytici i laboratorní lékaři sledují nové metodiky, nové diagnostické přístupy a technologické trendy. Je proto důležité, aby klinická pracoviště laboratoř nevnímala jen jako „místo, kam se posílá vzorek“, ale jako partnera, se kterým je možné diskutovat diagnostický postup i interpretaci výsledků.

Jak si podle Vás stojí česká klinická biochemie v mezinárodním srovnání?

Často máme tendenci domnívat se, že v zahraničí jsou vždy o krok dál. Ve skutečnosti to ale takto jednoduše neplatí. České laboratoře pracují s velmi kvalitními technologiemi, využívají špičkové přístrojové vybavení a zavádějí moderní metodiky na vysoké úrovni.

Když k nám přijíždějí zahraniční kolegové, často sami vidí, že naše laboratoře jsou velmi dobře vybavené a že rozsah i úroveň prováděných vyšetření jsou plně srovnatelné s vyspělými pracovišti v zahraničí. Myslím, že bychom si měli více uvědomovat, že česká laboratorní medicína má skutečně vysokou odbornou úroveň a že na ni můžeme být právem hrdí.

Letošní ročník konference zdůraznil i historický a odborný přínos českých analytiků. Proč jste chtěla toto téma otevřít?

Protože si často ani neuvědomujeme, kolik metod, principů nebo diagnostických přístupů, které dnes považujeme za běžné, má kořeny právě v českém nebo československém prostředí. Chtěla jsem, aby letošní ročník ukázal, že laboratorní medicína u nás nestojí jen na přebírání zahraničních trendů, ale že má i vlastní silnou odbornou tradici a inovační potenciál.

Zároveň pro mě bylo důležité, aby Horbaczewského analytický den skutečně nesl v názvu i obsahu slovo „analytický“. Analytici jsou v systému často méně viditelnou profesní skupinou, přestože jejich role je pro fungování laboratoře naprosto zásadní. I proto jsem chtěla, aby na konferenci zaznívala témata, která ukazují jejich odborný přínos a místo v moderní medicíně.

Věnujete se také výuce a postgraduálnímu vzdělávání. Jak z tohoto pohledu vidíte budoucnost oboru?

Poměrně optimisticky. Na IPVZ i při výuce studentů vidím, že o obor je zájem a že mezi mladými lidmi je řada těch, kteří chtějí v laboratorní medicíně pracovat a vidí v ní smysl. To je velmi důležité.

Současně je ale potřeba, aby se obor dál otevíral novým tématům – například digitalizaci, telemedicíně nebo umělé inteligenci, které budou mít na laboratorní diagnostiku stále větší dopad. Právě proto považuji za důležité dávat prostor i mladším přednášejícím a odborníkům z praxe, kteří do oboru přinášejí novou perspektivu.

Když pak člověk vidí mladé kolegy u specializačních zkoušek a je zřejmé, že je obor opravdu zajímá a že mu rozumějí do hloubky, je to velmi povzbudivé. To je pro budoucnost laboratorní medicíny dobrá zpráva.

Co byste si přála, aby si účastníci z Horbaczewského analytického dne odnesli?

Především přesvědčení, že laboratorní medicína je obor s mimořádným odborným významem a velkou budoucností. A také to, že za každým výsledkem stojí tým lidí, kteří nejen ovládají technologie a metodiky, ale zároveň nesou odpovědnost za kvalitu diagnostiky.

Pokud se podaří, aby podobné akce dál propojovaly laboratoře, klinická pracoviště, pedagogy i mladé odborníky, pak plní svůj smysl naplno.