Další poutavou kazuistiku ve své následné přednášce představil již zmíněný spiritus agens celého semináře, profesor Stříž. Ten se zaměřil zejména na mořské ryby a další plody moře, které jsou rovněž zdrojem nečekaných alergií. Popsal případ muže, kterého potkala těžká reakce po požití čerstvé mořské ryby v Barceloně – šlo o úlovek z téhož dne, čili něco, co jsme zvyklí považovat za nevinnou, naopak zdravou záležitost. „A samotné rybí maso by také bylo v pořádku, kdyby v sobě neobsahovalo tzv. sleďového červa, lat. Anisakis simplex, což je parazit pronikající do ryb přes korýše,“ potvrzoval profesor Stříž. „V poslední době jeho výskyt v rybím mase výrazně roste, v severním Atlantiku ho najdeme až v padesáti procentech případů.“ Druhá studie prof. Stříže pojednávala o muži, kterému způsobil těžkou alergickou reakci uzený losos – v tomto případě byl příčinou lysozym, antimikrobiální látka přidávaná do masa.
Pozornost vzbudil i příspěvek profesora MUDr. Petra Panznera, CSc., přednosty Ústavu imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici Plzeň. Ten se zaměřil primárně na pylové alergie a na porovnání dvou nejčastěji využívaných diagnostických metod – extraktové a molekulární diagnostiky. Obě podle něj mají své výhody i nevýhody, přednosti molekulárního přístupu ale v poslední době převažují. „Hlavní výhodou je přesnější indikace správné terapie, protože molekulární diagnostika dokáže lépe určit konkrétní zdroj alergie. Jistou nevýhodou je pak nižší senzitivita, ta je ale charakteristická i pro extraktový přístup.“ O nutnosti přesného určení zdrojů alergických reakcí hovořil i docent MUDr. Petr Kučera, Ph.D. z vinohradské fakultní nemocnice, který se ve své přednášce zaměřil na alergie na jed blanokřídlého hmyzu.
MUDr. Jana Vydláková se zaměřila na otázku, zda existuje alergie na penicilin; MUDr. Helena Posová, CSc., se se své přednášce zabývala Hyper-IgE syndromem, což je vzácné primární imunodeficitní onemocnění. Celý seminář zakončil zahraniční host, Dr. Johannes Grosch ze Siemens Healthineers, který se zabývá cytokinovými biomarkery v onkologické léčbě, zejména u melanomů.
Přečtěte si další články v našem online magazínu Trend!