Imunologický seminář 2026

Imunologický seminář: v hlavní roli tentokrát alergiePrvní říjnový den se v pražském hotelu Don Giovanni uskutečnil třetí ročník Imunologického semináře Siemens Healthineers. Tradičně se ho zúčastnily špičky tohoto medicínského oboru, včetně elitního zahraničního hosta. Tematicky se tentokrát seminář zaměřil trochu jiným směrem než v uplynulých letech.

Hlavní garant celé akce a také její moderátor, profesor MUDr. Ilja Stříž, CSc., přednosta Pracoviště laboratorních metod IKEM, uvedl, že minulé ročníky byly zaměřené převážně teoreticky, tentokrát se proto téma více soustředilo na nejrůznější alergie a kazuistiky.

Hned první přednáška, kterou přednesl RNDr. Vlastimil Král, CSc. ze Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem, sloužila jako skvělý úvod do problematiky – autor ji pojal jako procházku po historii imunoglobulinu IgE, který má v současné imunologii obrovský význam, ale u jeho objevu v 60. letech minulého století stál právě výzkum alergií. Právě alergii na ambrózii totiž jeho objevitelé, manželé Ishizakovi z Japonska, původně zkoumali. „Nikdy za to nedostali Nobelovu cenu, což je dodnes těžko pochopitelné,“ uvedl dr. Král. Za některými milníky v šedesátileté historii IgE podle něj najdeme i českou stopu v podobě osobností, k nimž patří např. profesor RNDr. Vladimír Zavázal, CSc., inženýr Vladimír Kranz nebo legenda zdejší imunologie RNDr. Ladislava Rozprimová, CSc.

S nesmírně zajímavými kazuistikami přišel ve své přednášce MUDr. Martin Fuchs ze společnosti Immuno-Flow. Zaměřil se především na potravinové alergie, jejichž projevy působí někdy opravdu překvapivě. „Alergeny mají v rámci gastrointestinálního traktu pozoruhodně velké pole působnosti – plocha, na níž buňky zasahují, měří v součtu třicet až čtyřicet čtverečních metrů,“ vysvětloval. „Mnoho lidí netuší, že za řadou alergií stojí kožní senzibilizace, tedy kontakt alergenu s pokožkou.“

MUDr. Fuchs svá slova doložil konkrétní případovou studií muže, který prodělal těžkou alergickou reakci po požití obyčejného masa, které mu nikdy do té doby žádné obtíže nezpůsobilo. Až následným zkoumáním po ošetření v nemocnici se ukázalo, že na počátku této reakce stála zdánlivě nesouvisející příčina – klíště, které se o pár dnů dříve přisálo na pacienta. Právě tím došlo ke zmíněné kožní senzibilizaci a v jejím důsledku poté život ohrožující reakce propukla.

Další poutavou kazuistiku ve své následné přednášce představil již zmíněný spiritus agens celého semináře, profesor Stříž. Ten se zaměřil zejména na mořské ryby a další plody moře, které jsou rovněž zdrojem nečekaných alergií. Popsal případ muže, kterého potkala těžká reakce po požití čerstvé mořské ryby v Barceloně – šlo o úlovek z téhož dne, čili něco, co jsme zvyklí považovat za nevinnou, naopak zdravou záležitost. „A samotné rybí maso by také bylo v pořádku, kdyby v sobě neobsahovalo tzv. sleďového červa, lat. Anisakis simplex, což je parazit pronikající do ryb přes korýše,“ potvrzoval profesor Stříž. „V poslední době jeho výskyt v rybím mase výrazně roste, v severním Atlantiku ho najdeme až v padesáti procentech případů.“ Druhá studie prof. Stříže pojednávala o muži, kterému způsobil těžkou alergickou reakci uzený losos – v tomto případě byl příčinou lysozym, antimikrobiální látka přidávaná do masa.

Pozornost vzbudil i příspěvek profesora MUDr. Petra Panznera, CSc., přednosty Ústavu imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici Plzeň. Ten se zaměřil primárně na pylové alergie a na porovnání dvou nejčastěji využívaných diagnostických metod – extraktové a molekulární diagnostiky. Obě podle něj mají své výhody i nevýhody, přednosti molekulárního přístupu ale v poslední době převažují. „Hlavní výhodou je přesnější indikace správné terapie, protože molekulární diagnostika dokáže lépe určit konkrétní zdroj alergie. Jistou nevýhodou je pak nižší senzitivita, ta je ale charakteristická i pro extraktový přístup.“ O nutnosti přesného určení zdrojů alergických reakcí hovořil i docent MUDr. Petr Kučera, Ph.D. z vinohradské fakultní nemocnice, který se ve své přednášce zaměřil na alergie na jed blanokřídlého hmyzu. 

MUDr. Jana Vydláková se zaměřila na otázku, zda existuje alergie na penicilin; MUDr. Helena Posová, CSc., se se své přednášce zabývala Hyper-IgE syndromem, což je vzácné primární imunodeficitní onemocnění. Celý seminář zakončil zahraniční host, Dr. Johannes Grosch ze Siemens Healthineers, který se zabývá cytokinovými biomarkery v onkologické léčbě, zejména u melanomů.

Přečtěte si další články v našem online magazínu Trend!