Pane doktore, můžete přiblížit, na čem byla vaše studie založena?
Měli jsme devadesát pacientů rozdělených do tří skupin a vyšetřovali jsme je dvěma metodami Siemens Healthineers. Předpokládali jsme, že u pacientů užívajících inhibitory trombinu dojde ke zkreslení u metod založených na inhibici trombinu, a že u pacientů na inhibitorech faktoru Xa zase vznikne zkreslení u metod založených na inhibici faktoru Xa.
Potvrdilo se to?
Ano. U kontrolní skupiny byly rozdíly minimální. U pacientů s dabigatranem (inhibitor trombinu) jsme naměřili artificiálně vyšší hodnotu antitrombinu metodou založenou na inhibici trombinu. A u pacientů na apixabanu nebo rivaroxabanu (inhibitory faktoru Xa) jsme získali artificiálně vyšší výsledky metodou založenou na inhibici faktoru Xa.
Jakou roli v tom hrají zdravotní sestry?
Zásadní. Jsou to právě sestry, které pacienty nabírají a hovoří s nimi. Už při odběru by se měly ptát, jaké léky pacient užívá a kdy je užil naposledy. Tyto informace jsou pro interpretaci výsledků klíčové.
Kam se výzkum posune dál?
Nově se objevují DOAC-Stop tablety, které na sebe navážou antikoagulancia a zkreslení odstraní. To je velká pomoc. Podobné problémy existují i v jiných oborech, například při vyšetřování krevních destiček.
Jak vidíte budoucnost antikoagulační léčby a laboratorní diagnostiky?
Naději přinášejí inhibitory faktoru XI, které by mohly snížit riziko krvácení. A pokud jde o analyzátory, v naší laboratoři využíváme dva přístroje Siemens Healthineers. Sleduji, jak roste míra automatizace, a očekávám, že do budoucna se prosadí i umělá inteligence. Ale klíčová zůstane lidská komunikace – aby chybné měření neoddálilo pacienta od nutné operace.
„Komunikace mezi klinikem a laboratoří je zásadní. Lékaři by měli na žádankách uvádět, jaké léky pacient užívá, aby mohl být zvolen nejvhodnější test. Zásadní je také role zdravotní sestry – právě ona pacienty nabírá a hovoří s nimi.“
