prof. Dr. Hans-Christoph Becker, MD: Fotonové CT je mladá technologie. Na její možnosti teprve přicházímeProfesor Hans-Christoph Becker působí na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Na konferenci v Plzni vystoupil s přednáškou o využití fotonového CT v klinické praxi. Zdůraznil, že metoda přináší zásadní posun v zobrazování – zejména u mozku, pánve, pankreatu, páteře či prostaty.

Pane profesore, čím se na Stanfordu zabýváte? A jak se liší praxe v Evropě a ve Spojených státech amerických?

Mou specializací je kardiovaskulární zobrazování. V Německu, kde jsem původně pracoval, byla praxe orientovaná na konkrétní modality – já jsem dělal CT všeho, co bylo zapotřebí. V Americe je přístup odlišný, radiologové se specializují na orgány. Já se věnuji kompletně srdci a cévám – patří sem CT, magnetická rezonance a další metody. Ale CT zůstává mým hlavním oborem.

A co rozdíl mezi akademickou a praktickou částí práce?

Když jsem na Stanford před deseti lety přišel, byla to typická akademická instituce s dostatkem času na složité případy. Jenže počet pacientů od té doby dramaticky narostl. Dnes se jim už nemůžeme věnovat tak detailně jako dříve. Ovlivňuje to i vzdělávání – máme méně prostoru pro studenty a doktorandy. Je to podobná situace, jakou jsem zažil kdysi v Německu, jen do Ameriky přišla o deset let později.

Fotonové CT je často označováno za revoluční technologii díky vysokému rozlišení. Souhlasíte?

Ano, rozlišení je klíčové, ale nesmíme zapomenout ani na spektrální zobrazení. To bývá podceňováno, ale přináší velké možnosti. Obraz z fotonového CT je natolik ostrý, že návrat k dřívějším standardům už není možný – působí, jako byste si nasadili špatné brýle.

Na které orgány se technologie hodí nejvíc?

Asi největší posun je vidět u cév. Jsou to miniaturní struktury a dlouhodobě jsme měli problém s detekcí vápníku nebo trombů, což se označuje jako blooming. Tady fotonové CT výrazně pomáhá. Ale to není vše. Těch výhod bude víc, jen je zatím všechny neznáme. Fotonové CT je mladá technologie a její další možnosti postupně teprve objevujeme.

Jakou roli bude hrát v budoucnosti umělá inteligence?

Na Stanfordu jsme přímo v srdci Silicon Valley, takže nás umělá inteligence obklopuje na každém kroku. Máme dokonce celé oddělení pro zobrazovací metody s využitím umělé inteligence, kde pracují stovky lidí – radiologové i programátoři. Zatím v klinické praxi skutečné nástroje neexistují, ale příslib je obrovský. Vznikají podpůrné nástroje, například jazykový model Chat EHR pro práci s elektronickou zdravotní dokumentací. Tyto technologie nám pomohou zpřístupnit informace a výrazně zrychlí práci.

A co další samotný vývoj fotonového CT?

Hlavním cílem je nyní rozšířit tuto technologii co nejvíce, ideálně ke stoprocentnímu pokrytí. Do budoucna pak očekávám postupné zlepšování parametrů – vyšší rozlišení, lepší kontrast a detail. Rozlišení je totiž důvod, proč se CT považuje za lepší metodu než magnetická rezonance. Pokud se ještě zvýší, bude to obrovský posun.