Mezi biochemií, kazuistikami i vývojem člověka
Během dvou dnů se za moderace televizního popularizátora vědy Vladimíra Kořena vystřídalo na pódiu 14 špičkových expertů. Hned první přednáška patřila prof. PaedDr. Pavlu Kolářovi, Ph.D., který vystoupil s tématem Pohyb a medicína. Ve svém příspěvku se upozornil na nutnost přizpůsobovat k medicíně holisticky a sdílel i několik zajímavých kazuistik, kdy diagnostika postury a pohybu pomohla odhalit komplexní medicínský problém.
Kazuistiky představili i další řečníci, například prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc., v rámci příspěvku o Beer potomanii nebo MUDr. Jana Čepová, Ph.D., která se věnovala velmi aktuálnímu tématu léčby obezity. MUDr. Veronika Jegorova z Centra cestovní medicíny zase sdílela kazuistiky pacientů, kteří podcenili nutnost očkování při vycestování do exotických destinací a upozornila tak na problém globalizace infekčních onemocnění, který nabírá na významu z klinického i laboratorně-diagnostického hlediska.
Příležitost k diskusím přinesly také příspěvky RNDr. Bedřicha Friedeckého, Ph.D., který upozornil na potřebu standardizace metrik v rámci externího hodnocení kvality, nebo přednáška MUDr. Heleny Posové, CSc, která se věnovala aktuálnímu tématu klinické biochemie – cytokinům. Doc. Ing. Karel Kotaška, Ph.D. vystoupil s tématem využití a limitů infračervené spektroskopie. Živou diskusi vyvolala přednáška RNDr. Jana Trbuška, Ph.D., o vývoji člověka a adaptačních faktorech, které hrály – a budou hrát – hlavní roli v evoluci člověka. Zajímavou odbočku od biochemie představovala přednáška RNDr. Jaroslava Louckého, Ph.D., LL.M., na téma rockové hudby a medicíny.
Významný prostor získalo také sdílení nejnovějších poznatků z výzkumu. Prof. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D. vystoupila s tématem stanovení pankreatické elastázy ve stolici pro posouzení exokrinní pankreatické insuficience, kdy diskutovala principy imunochemického stanovení FPE, preanalytické aspekty, analytické limity a interpretaci výsledků v kontextu klinické praxe. Doc. RNDr. Pavlína Kušnierová, Ph.D. se zase věnovala stopám neurodegenerace a tomu, jak je můžeme zachytit v krvi a mozkomíšním moku. V rámci přednášky diskutovala i velmi aktuální téma lehkých řetězců neurofilament i dalších moderních biomarkerů. V neposlední řadě se o aktuální poznatky podělil i garant odborní konference, prof. MUDr. Richard Průša, CSc., v přednášce na téma glykovaného a variantního hemoglobinu.
Aby byl i závěr života k životu
Letošní ročník konference Menhir Profesora Masopusta se také stal příležitostí k dobrým skutkům. Pan doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D. (mimo jiné označen časopisem Forbes za jednoho z TOP50 lékařů Česka), laskavě věnoval fotografie ptáků, které pořídil během posledních let, do prodejní výstavy. Výtěžek z ní zamířil na pomoc Křižovnickému domácímu hospici sv. Anežky České.
„Paliativní péče není jen o tišení bolesti a podávání léků, aby člověk závěr života prospal. To by bylo málo. Naším cílem je, aby i závěr života byl k životu. Aby nebyl zatížen bolestmi nebo jinými symptomy. A aby i v emočně náročné situaci, kterou umírání je, neměli lidé pocit, že na to jsou sami a nemají se na koho obrátit,“ popsal poslání Křižovnického domácího hospice jeho ředitel, MUDr. Mgr. Martin Moravec.
Křižovnický domácí hospic sv. Anežky je teprve třetím mobilním hospicem na území hlavního města. Za rok fungování jeho pracovníci zvládli postarat o 129 pacientů. „Máme devět lékařů a pět sester, tři sociální pracovníky. Pro klienty jsme dostupní nonstop a nyní připravujeme další služby navázané na hospicovou péči. Poptávka po našich službách je velká a kdybychom měli jednoho lékaře, jednu sestřičku navíc, jsme schopní postarat se o další desítky nemocných,“ vysvětlil MUDr. Moravec.
Podle něj je dnes mezi zdravotnickými pracovníky nutná osvěta. „Lidé jsou do hospiců směřováni až v závěru života… Pokud je ale dostaneme do péče dříve, dá se toho pro ně udělat spousta. Po zvládnutí akutních symptomů se vytvoří prostor pro rodiny a nemocné, aby mohli být spolu a mohli zbývající čas prožít spolu, dodal.
Celkem se prodejem fotografií a kalendářů sestavených z autorských snímků doc. Tomka vybralo na fungování zařízení 65 000 korun. Příspěvkem pomohl i jeden z organizátorů akce, společnost Siemens Healthcare. „Jménem organizátora děkujeme panu docentu Tomkovi za fotografie věnované do prodejní výstavy. Doufáme, že vybraná částka podpoří zařízení v jeho záslužné činnosti,“ uvedl Mgr. Libor Ševčík, MBA ředitel diagnostické divize společnosti Siemens Healthcare.
Platforma, která drží komunitu pohromadě
Jubilejní konference byla také příležitostí k zamyšlení nad uplynulými ročníky. „Když jsme s Menhirem začínali, měli jsme vizi, a hlavně velký sen. Dnes se tato akce stala vyhledávanou příležitostí pro výměnu odborných zkušeností a nových poznatků. Mnoho se za ty roky změnilo – vyrostli jsme nejen co do rozsahu, ale i počtu účastníků, a ať již se Menhir konal přímo v prostorách Fakultní nemocnice v Motole či v jiném zajímavém konferenčním prostoru, stal se platformou, kde se prolíná aktuální věda, klinická zkušenost i osobní setkávání, která naši profesní komunitu drží pohromadě,“ zhodnotil na závěr setkání proběhlá setkání prof. Průša.