Příští generace – MR systémy pokročilého designu s nízkou silou pole (2. díl)

MUDr. Val M. Runge, MUDr. Johannes T. Heverhagen, Ph.D., FCIRSE, FESGAR

Oddělení diagnostické, intervenční a pediatrické radiologie, Univerzitní nemocnice v Bernu, Inselspital, Bernská univerzita, Švýcarsko

Klinické využití supravodivých MR systémů s nízkou silou pole (mezi 0,35 a 0,6 T) bylo v 80. letech 20. století vyhodnocováno jen krátce, jelikož je brzy nahradily systémy s vyšší silou pole. Důležitou otázkou je v současnosti potenciál jednotek provozovaných o síle pole 0,55 T, které ve svém provedení využívají veškeré znalosti získané v mezidobí. S ohledem na náklady, flexibilitu, kvalitu snímků a dostupnost nastává pro MR systémy s nízkou silou pole a pokročilým designem slibná budoucnost. Jejich využití by mělo celosvětově výrazně zvýšit používání přístrojů MR a jejich klinickou hodnotu pro celé zdravotnictví.


Výkon gradientů

Gradientní systém je po magnetu druhou nejnákladnější součástí MR jednotky. Během let došlo k velkému pokroku v oblasti gradientů magnetického pole, i když je dnešní rychlost přeběhu pro celotělové systémy omezována nejen technologickými limity, ale také fyziologií, a zejména pak nervovou stimulací. Velmi velký rozsah gradientů pohání zejména jejich využití ve výzkumu, například metoda DTI s vysokým rozlišením. Dalším aspektem jsou náklady související s náročností výroby a designu, zvýšenou spotřebou energie a požadavky na chlazení.

Nicméně podobně jako u aut, člověk nepotřebuje vždy Ferrari, postačí i BMW. Nemůžete řídit stále rychlostí 200 kilometrů za hodinu, a i většina modelů Ferrari se během svého života takto rychle projede jen málokdy. Otázkou pro každodenní klinickou rutinu využívající MR tedy je, jaké techniky potřebují vysoký rozsah gradientů, jak často se využívají a zda neexistuje možnost těchto požadavků dosáhnout jiným způsobem.

Jednou z technik, které na gradienty tlačí nejvíce, je metoda difúzně váženého zobrazování (DWI). Pokud někdo používá starší gradientní systém s nižší specifikací, pak je pro změnu na špičkové DWI zapotřebí zvýšit dobu TE o 10‒15 ms. U vysoké síly pole toto ve skutečnosti představuje velmi výraznou změnu. Doba TE a echo spacing jsou co nejkratší, aby se minimalizovala susceptibilita a maximalizoval SNR. U nízké síly pole je však relaxace T2* a susceptibilita mnohem menším problémem s přijatelným delším echo spacingem. Problém SNR v souvislosti s delší dobou TE je kompenzován malou šířkou pásma v readout směru (obr. 8). Tento příklad názorně ukazuje potřebu jiného myšlení při navrhování gradientních systémů s nízkou silou pole. Rovnováha zobrazovacích parametrů představuje optimalizační problém s různými mezními podmínkami nízké síly pole. Pečlivým designem lze potenciální nevýhody nízkonákladového gradientního systému zmírnit využitím netradičního přístupu. Vysoké kvality snímků je možné dosáhnout i s levnějším magnetem a gradienty, což přináší ohromné výhody při rozšiřování přístupu k MRI.

2D single-shot epi DWI (b = 1000 s/mm2) snímek s použitím síly pole 0,55 T (8A) a 1,5 T (8B) vytvořený ve stejné tloušťce řezu (5 mm) a rozměrech pixelů. Vidět jsou známé problémy u vyšší síly pole, například přední zkreslení obrazu (vzhledem k efektu susceptibility na vedlejších dutinách nosních v kosti čelní), jemné rozostření snímku a mírné zkreslení obrazu – tyto problémy se na snímku s použitím síly pole 0,55 T nevyskytují. Vzhledem ke dvojnásobnému počtu průměrů byla doba skenování se silou pole 0,55 T zhruba dvakrát delší než u 1,5 T.

    Kontrast snímků

    Je důležité zmínit, že se časy T1, T2 a T2* mění podle magnetického pole. V závislosti na detailech to může pro nízkou sílu pole představovat výhodu, či nevýhodu (obr. 9). Čas T1 se u nízké síly pole v porovnání s 1,5 T sníží o třetinu, což je výhoda pro T1-vážené snímky. Mezi další výhody, zejména pak pro echoplanární a spirální akvizice, patří skutečnost, že čas T2 je o 25 % delší a T2* je téměř o 50 % delší. Nízkou sílu pole je možné využít také při snímkování plic, kdy se čas T2* prodlouží více než trojnásobně5.

    Spirální zobrazování

    Prodloužením času T2* lze dosáhnout lepší efektivity vzorkování signálu. Použitím spirálové akvizice (místo kartézského vzorkování) může vyrovnaná volná precese v ustáleném stavu společně s technikou spinového echa dosáhnout téměř dvojnásobného SNR5. Odůvodněním pro zobrazování využívající vysokou sílu pole byl nárůst SNR, který je teoreticky (i když s mnoha výhradami) lineární s růstem síly pole. Spirálová akvizice s použitím síly pole 0,55 T může nabídnout dvojnásobný nárůst SNR, což z velké části kompenzuje (teoreticky) třikrát vyšší SNR s použitím síly pole 1,5 T.

    Technika simultánní akvizice více řezů (SMS)

    Technika simultánní akvizice více řezů není omezena pouze na vysokou sílu pole a lze ji snadno uplatnit i u nízké síly pole. Jak bylo prokázáno v mnoha klinických aplikacích, techniku SMS je možné využít ke zkrácení doby skenování a ke zvýšení počtu prováděných řezů v rámci dané doby skenování6. Primární použití s nízkou silou pole velmi pravděpodobně zlepší SNR a zároveň zachová dobu skenování. Tuto techniku lze snadno využít jak pro single-shot EPI (pro difúzně vážené skeny), tak pro techniku turbo spinového echa (pro T1-, T2- a protondenzitně vážené skeny).

    2D TSE T1-vážené (9A, D), T2-vážené (9B, E) a FLAIR (9C, F) snímky mozku s použitím síly pole 0,55 T (9A‒C) a 1,5 T (9D‒F). Za zmínku stojí mírně vylepšený T1 kontrast s použitím síly pole 0,55 T vzhledem ke zvýšení času T1 dle síly pole. Tloušťka řezu 5 mm. Doby skenování v rozsahu od zhruba stejné délky pro obě síly pole až po dvojnásobek v závislosti na použité technice.

      Iterativní potlačení šumu

      Iterativní potlačení šumu představuje poměrně novou techniku, kterou lze uplatnit ke zlepšení kvality snímků u skenů s nízkým SNR7. Technika by tedy mohla být poměrně přínosná u skenování s využitím nízké síly pole. Iterativní potlačení šumu lze použít téměř u všech rutinních 2D a 3D MR akvizic. Má potenciál zvýšit SNR o 25 % nebo snížit dobu skenování o 30 % (při zachování SNR).

      Následuje krátký popis iterativního potlačení šumu. Před interpolací a rekonstrukcí velikosti jsou exportována komplexní snímková data společně s dalšími informacemi o normalizaci snímku, filtrování k prostoru a použité kalibrace šumu. U těchto dat je následně iterativně potlačen šum prahováním – prostorově přizpůsobenému místní úrovni šumu – pomocí ortogonální wavelet transformace. Data jsou pak importována zpět do rekonstrukce a dojde ke kalkulaci velikosti snímků. Důležitým aspektem je fakt, že tento proces je automatický a jeho algoritmus se přizpůsobuje změnám v podmínkách akvizice a skenování.

      Rekonstrukce pomocí umělé inteligence (deep learning)

      Dalším velmi slibným, avšak poměrně novým přístupem, je využití neuronových sítí buď pro přímou transformaci naměřených (raw) dat do snímků, nebo k optimalizaci kvality jinak nediagnostických snímků. Zvažme na chvíli jednoduchý příklad rychlého skenu s nízkým rozlišením, pořízeným s použitím nízké síly pole. Jestli se neuronová síť učí na snímcích s vysokým rozlišením se stejnou či vyšší silou pole, může vytvořit „neuronová spojení“ k propojení vlastností na méně kvalitním snímku s vlastnostmi na snímku vyšší kvality. Po školení na pár tisících snímků může síť své „znalosti“ aplikovat ke zlepšení jejich rozlišení. Tomuto přístupu se běžně říká „super-resolution processing“. Vedle těchto strategií k optimalizaci snímků může být hloubkové učení přínosné také pro omezení vlivu vzorů artefaktů, například proužkování u radiálního zobrazování.

      Degradace snímku kvůli susceptibilitě

      Odlišná susceptibilita tkání způsobuje na jejich rozhraní na MR snímcích jak geometrické zkreslení, tak oblasti s artefakty s vysokou a nízkou intenzitou signálu. Susceptibilita je výrazně nižší u nízké síly pole, neboť je úměrná síle magnetického pole. Výrazné artefakty susceptibility, které překážejí při stanovování klinické diagnózy, jsou dobře známé v oblasti očnic, vnitřního zvukovodu, báze lební, plic a střev a v blízkosti kovových implantátů. Při samostatném posouzení tohoto problému se proto při použití nízké síly pole kvalita snímků v těchto oblastech výrazně zvýší (obr. 10). To bude možné využít zejména při zobrazování plic, u kterého nabízí MR vyšší potenciální klinickou hodnotu než CT vzhledem ke kontrastu měkkých tkání, a zejména pak pokud jde o schopnost prostorově rozlišeného vyhodnocení funkce plic (obr. 11). Nejnovější klinické snímky pořízené prototypem o síle pole 0,55 T ukazují velký potenciál při zobrazování parenchymatózního onemocnění plic5. Konkrétní výhodou MR při tomto použití by byla a také eliminace vysoké dávky radiace, které by byl pacient vystaven během svého života při vyhodnocování chronické nemoci s využitím CT vyšetření, zejména pak u dětí, například při onemocnění cystickou fibrózou. Zobrazování kovových implantátů je další oblastí, která by měla z nízké síly pole profitovat, a to díky omezeným susceptibilním artefaktům.

      Single-shot EPI DWI snímky očnice s hodnotou b 0 (10A, C) a 1000 s/mm2 (10B, D) s použitím síly pole 0,55 T (10A, B) a 1,5 T (10C, D). Zvýšená magnetická susceptibilita u síly pole 1,5 T vede k výraznému zkreslení oční koule, nekvalitnímu zobrazení optických nervů a prominentnímu artefaktu susceptibility u vedlejší dutiny nosní v kosti klínové. Specifika sekvencí byla podobná u obou sil pole s tím, že signál pro sílu pole 0,55 T byl průměrován ze dvou akvizic.

        Akustický hluk

        Hluk během MR vyšetření je způsoben činností gradientních cívek. Zůstane-li vše ostatní konstantní, zdvojnásobení síly magnetického pole zvýší akustický hluk (měřený na logaritmické stupnici) o 6 dB(L)8. Pro představu: hlasitost běžné konverzace je 60 dB, vysavače 75 dB, zvuky nad 85 dB jsou škodlivé a hlasitost metra je mezi 90 a 95 dB. V historii MR bylo představeno mnoho návrhů pro potlačení hluku, využitelných bez ohledu na sílu pole. Při srovnání jednotky s nízkou silou pole a jednotky o síle pole 1,5 T (na začátku současného tisíciletí) dosáhla hodnota akustického hluku 77 dB u jednotky s nízkou silou pole (nejtišší sken) a 98 dB s použitím vysoké síly pole (na nejhlučnější frekvenci). Pokud vše ostatní zůstane stejné u skenování, které produkuje mírný hluk, může změna síly pole z 1,5 T na 0,5 T snížit hluk gradientů například z úrovně hlasitosti metra na hlasitost zvonku u dveří.

        Intervenční MR

        Na intervenční MR je kladeno mnoho zvláštních požadavků. Vzhledem k používání bioptických jehel a naváděčů může být problémem RF zahřívání. Zahřívání při MR všeobecně roste s Larmorovou frekvencí, a tedy provozní silou pole. Nízká síla pole nabízí oproti vysoké síle pole výrazné výhody. To platí zejména u kardiologické katetrizace. Nedávná studie, při které byla použita jednotka o síle pole 0,55 T, ukázala, že zahřívání s podskupinou momentálně dostupných přístrojů nepředstavovalo žádné omezení a během dvou minut nepřetržitého snímání se teplota nezvýšila o více než 1 °C5. Další výraznou výhodou pro intervenční systém by byl lepší přístup do tunelu (díky jeho větším rozměrům).

        Nižší cena systému s nízkou silou pole (s náklady obsahujícími cenu samotného systému, instalaci a servis/kryogeny) by pomohla zřízení mnohem praktičtějších dedikovaných instalací pro intervenční zákroky. Monitorování pacienta by mělo být jednodušší vzhledem k nižší síle pole, a mělo by tak docházet k menšímu počtu problémů způsobených magnetickým polem (například u monitorovacích přístrojů). Snazší instalace a nižší náklady by mohly vést k dedikovaným systémům, které doposud v mnoha odděleních nebylo možné mít, obdobně jako tomu bylo v případě CT.

        Koronální T2- TIRM (11A), axiální (11B) 2D BLADE protondenzitně vážené snímky a axiální (11C) 2D T2-vážené BLADE snímky hrudníku. Všechny snímky byly získány skenováním zdravého jedince během výdechu s použitím síly pole 0,55 T. Tloušťka řezů 6 mm. Doba skenování 6 minut a 8 sekund (11A), 7 minut a 22 sekund (11B) a 5 minut a 44 sekund (11C).

          Výrazně nižší hlavní magnetické pole také snižuje artefakty susceptibility, zejména pak artefakty způsobené katétry a jehlami. Také TrueFISP, pulsní sekvence využívaná pro intervenční navádění, funguje u nižší síly pole lépe. Limity SAR představují menší omezení a další artefakty na snímcích (například ohnutí) se také vyskytují méně často. Nízká síla pole tedy celkově nabízí významnou výhodu pro intervenční zákroky v porovnání s vyššími silami pole, například 1,5 T.

          Shrnutí

          Příští generace MR jednotek s nízkou silou pole bude výrazně těžit ze znalostí získaných při vývoji systému během posledních 35 let. Vysoká kvalita snímků závisí na magnetické homogenitě, rychlých gradientech s minimálními vířivými proudy, vícekanálových cívkách pro přijímání signálu a pokročilé rekonstrukci snímků (včetně techniky compressed sensing) – toho všeho lze dnes dosáhnout s nízkonákladovým systémem s nízkou silou pole. Pokud by navíc došlo k vývoji ultra širokého tunelu, pak by byl k dispozici jedinečný komfort pro pacienta a jeho snadný monitoring, podávání sedativ a zákroky. Snížený akustický hluk, neoddělitelně spjatý s nízkou silou pole, nabízí další zlepšení komfortu pro pacienta i obsluhující personál.

          MRI s nízkou silou pole je nákladově efektivnější vzhledem k nižším nákladům na magnet, gradienty, RF vysílač a umístění. Požadavky na instalaci a infrastrukturu (hmotnost, velikost) jsou výrazně nižší. Potřeba doplňování helia a potrubí nouzového odvětrání by mohla být eliminována pokročilým designem magnetu, což by náklady ještě více snížilo. To všechno jsou důležité faktory pro rozšiřování technologie – jak v rozvinutých ekonomikách, tak v rozvojových oblastech4 – a tedy i pro přístup k lékařské péči.

          Opomenout bychom neměli ani specifické výhody zobrazování s použitím nízké síly pole. Nižší susceptibilita má za následek zlepšení akviziční strategie a lepší kvalitu snímků mnoha anatomických oblastí. Nižší SAR přidává flexibilitu sekvenci skenování a snižuje obtíže s kovovými implantáty a intervenčními technikami. Možné jsou pokročilé akviziční strategie s vyšším SNR, například spirální zobrazování. Použít lze prodloužené načítací strategie účinné na SNR díky snížené době T2*, což také nabízí menší zkreslení a rozostření snímků.

          Nově navržená, pokročilá generace MR zobrazovacích systémů s nízkou silou pole výrazně zvýší přístup k diagnostice onemocnění a sledování jak v rozvinutých zemích, tak na celém světě. MR systémy o síle pole 0,5 T byly v polovině 80. let 20. století, v prvopočátcích MR technologie, vyhodnoceny jen krátce. Vzhledem k 35 letům následného vývoje hardwaru a softwaru byly tyto jednotky poměrně primitivní a nereflektovaly takovou kvalitu snímků, jakých lze dosáhnout dnes. Potenciální dopad nové, nízkonákladové pokročilé generace MR zobrazovacích systémů je extrémně vysoký. Povede k dalšímu rozšíření zdravotní péče – jak v zemích G20, tak v rozvojových zemích. Nízké náklady na systém, nízké náklady na instalaci, snadná údržba a schopnost pro-vozu i při problémech s elektřinou v kombinaci s vysokou kvalitou snímků – to vše ukazuje na zářivou budoucnost tohoto vývoje.


          Reference:

          1) Lee DH, Vellet AD, Eliasziw M, et al. MR imaging field strength: prospective evaluation of the diagnostic accuracy of MR for diagnosis of multiple sclerosis at 0.5 and 1.5 T. Radiology. 1995;194(1):257-62.

          2) Vellet AD, Lee DH, Munk PL, et al. Anterior cruciate ligament tear: prospective evaluation of diagnostic accuracy of middle- and high-field-strength MR imaging at 1.5 and 0.5 T. Radiology. 1995;197(3):826-30.

          3) Rutt BK, Lee DH. The impact of field strength on image quality in MRI. J Magn Reson Imaging. 1996;6(1):57-62.

          4) Geethanath S, Vaughan JT, Jr. Accessible magnetic resonance imaging: A review. J Magn Reson Imaging. 2019;49(7):e65-e77.

          5) Campbell-Washburn AE, Ramasawmy R, Restivo MC, et al. Opportunities in Interventional and Diagnostic Imaging by Using High-Performance Low-Field-Strength MRI. Radiology. 2019;293(2):384-93.

          6) Runge VM, Richter JK, Heverhagen JT. Motion in Magnetic Resonance: New Paradigms for Improved Clinical Diagnosis. Invest Radiol. 2019;54(7):383-95.

          7) Kang HJ, Lee JM, Ahn SJ, et al. Clinical Feasibility of Gadoxetic Acid-Enhanced Isotropic High-Resolution 3-Dimensional Magnetic Resonance Cholangiography Using an Iterative Denoising Algorithm for Evaluation of the Biliary Anatomy of Living Liver Donors. Invest Radiol. 2019;54(2):103-9.

          8) Moelker A, Wielopolski PA, Pattynama PM. Relationship between magnetic field strength and magnetic-resonance-related acoustic noise levels. MAGMA. 2003;16(1):52-5.

          Obrázky jsou se svolením částečně přetištěny z: Runge VM, Heverhagen JT, Advocating development of next generation, advanced design low-field MR systems, Invest Radiol 2020;55(12).

          <p>MUDr. Val M. Runge</p>